Fototrip za sopečnými krásami Arménie

© Jan Miklín

Esencí Arménie jsou sopky v čele s národním symbolem – horou Ararat, ležící ovšem za současnými hranicemi země a malebné kláštery a kostelíčky, rozházené po krajině. Podívejme se do Geghamských hor.

Arménie
Na břehu
Sevanu

S rozlohou 940 km2 a hladinou v nadmořské výšce 1900 m n. m. je Sevanské jezero vpravdě horským arménským mořem. Nedaleko stejnojmenného města na břehu jezera se na skalnatém poloostrovu tyčí Sevanský klášter, kterému dominují dva kostelíky z 9. století, od nichž je nádherný výhled na město, jezero i hřeben Geghamských hor na druhém břehu. Do hor je tedy třeba vyrazit odjinud – obvyklým východiskem k přechodu je malá a odlehlá vesnička Sevaberd, do níž zákrutami stoupá špatná asfaltová cesta z města Abovyan.

Arménie_1

Mezi jezídy

Cílem prvního dne pochodu s více jak tisícimetrovým převýšením je jezero Akna. Právě v této části je největší šance potkat se s místními pastevci, kteří náleží k etniku Jezídů. Kromě štěkotu pasteveckých psů je možno vysloužit si i pozvání na něco k pití a snědku. Již po cestě k jezeru člověk míjí krásné kužely sopek: první den to jsou Gehmahan a Zeinanateš, severní břeh jezera Akna lemuje Aknasar  a druhý den se cesta stáčí na jih, aby prošla sedlem mezi dvěma dalšími vrcholy. Geghamské sopky naposled soptili někdy před čtyřmi až pěti tisíci lety, takže není třeba se bát nějakého ohnivého překvapení. Ze sedla již cesta klesá pod nejvyšší vrchol pohoří, sopku Aždahak.

Arménie_2

Na nejvyšší vrchol

Na vrchol Aždahaku to je z tábora na jeho úpatí zhruba 500 metrů převýšení. Vrchol Aždahaku (3597 m n. m.) zdobí kříž shlížející do kráteru, který devadesát metrů pod svou hranou skrývá jezírko. Za jasných dnů jsou výhledy z Aždahaku ohromující. Jasnou dominantou západního obzoru je pětitisícový Ararat, posvátná hora Arménců, bohužel ležící již za hranicemi v Turecku. Východní obzor lemuje protáhlé jezero Sevan, a viditelná je i nejvyšší hora Arménie, Aragat, se čtyřmi hlavními vrcholy. Kromě toho se jako na dlani otvírá pohled na velkou část náhorní plošiny Geghamských hor, kudy vede trasa treku. Možností, jak Geghamské hory přejít, je takřka bezpočet – za Aždahakem se už zase objevuje spousta cest a cestiček. Základní varianta se dá zvládnout i za tři dny, s různými zacházkami a odbočkami se tady dá strávit i celý týden.

Arménie_3

Klášter na úpatí

Kus od stejnojmenné na druhé straně hor vesnice stojí klášter Geghard ze 13. století, hojně navštěvovaná památka. Pojmenování Geghard znamená kopí a železný hrot, jenž probodl Kristův bok, zde byl nějakou dobu uchováván. Podle pověsti klášter založil ve 4. století sv. Gregor, první svatý Arménské církve. Nejstarší dodnes dochované kaple, vytesané do skály, pocházejí ze 7. století, a hlavní kostel na klášterním nádvoří – Surp Astvatsatsin – je z roku 1215.

Zatímco zvenku vypadá jako běžný arménský klášter, jakých po zemi stojí snad stovky, to pravé překvapení přijde až vevnitř. Klášter byl totiž z velké části vytesán do skal, a tak jeho chladivé místnosti s kamennými stěnami, vytesanými obrazci a světlem pronikajícím malými průzory ve stropu doplněným rudou září svíček mají neuvěřitelně krásnou, tajemnou a silnou atmosféru.

Arménie_4

Fototipy

- I když na treku člověk váží každý gram, aspoň malý a lehký cestovní stativ se vyplatí i do hor. S tmavým šedým filtrem lze zmrazit hladinu jezera nebo rozmazat červánky uhánějící po obloze, a východové světlo se z ruky fotí špatně.

- Přímo na vrcholu Aždahaku je kameny ohraničený plácek pro postavení stanu – pro fotografa ideální místo, jak nemuset vstávat moc brzo na východ, nebo fotit západ slunce ze spacáku. Jen pozor na počasí, při bouřce by to tu nemuselo být moc bezpečné …

Arménie_5

Autor článku a fotografií - Jan Miklín je geograf, fotografující cestovatel – cestující fotograf. Na cestách se věnuje především krajinářské fotografii, fotky a články z cest publikuje v mnoha tištěných a elektronických médiích i na svém webu. Sledovat fotografie a jejich příběhy můžete také na Facebooku.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Arménie? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Gruzie, Arménie a Ázerbajdžán.

Gruzie, Arménie a Ázejbadžán LP

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na 
webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

Napsal: Honza Miklín

Předchozí článek

Je čas vyrazit po světě na kole…

Další článek

Zapomenutý ráj v Atlantiku, to jsou Azory

Související články

Články

Fototrip za pustou krásou Negevské pouště

Izrael rovná se biblické památky, města, kde kráčela historie. Ale i v Izraeli se lze vydat na treky skoro liduprázdnou krajinou. Liduprázdnou, pustou a přesto krásnou. Vítejte v Negevské poušti na jihu země. Kaňony Ein Avdat Midreshet Ben Gurion je univerzitní městečko, které vzniklo nedaleko kibucu Sde Boker jako kampus. Pro cestovatele nabízí strategickou polohu na hraně kaňonu vádí Nachal Cin, možnost ubytování (prakticky s výhledem do údolí) a prochází jím několik značených cest. Přímo z města...

Články

Astana – hlavní město Kazachstánu

Dovedete si představit velké město uprostřed široširé pouště? Absurdní supermoderní město, jaké v Evropě nenajdeme? Navštivme kazašské hlavní město Astanu. Vyrostlo za zhruba dvacet let a udivuje své návštěvníky architektonickým rozmachem. Město rychlokvaška. Zkusme se oprostit od úvah, zda země bohatá na ropu neměla své bohatství užít jinak a investovat spíš do rozvoje průmyslu, infrastruktury a sociálního systému. Nemysleme na to, že město vzniklo – s trochou nadsázky - pro potěšení jednoho člověka. Pokud to dokážeme, pak určitě stojí za to Astanu vidět. Strávila jsem zde s kamarádkou při návštěvě Kazachstánu osmačtyřicet hodin a bylo na co koukat. Moderní architektura, typické prvky architektury sovětské a asijská ornamentalistika – to vše tvoří Astanu Trocha historie, bez které člověk netuší proč Před dvěma sty lety se po zdejší stepi proháněli pastevci koní. Klimatické podmínky na jaře a na podzim obdobné jako u nás. V létě však zde může...

Články

Fototrip pod nejvyšší hory Kyrgyzstánu

S průměrnou nadmořskou výškou okolo 3 000 m n. m. a množstvím horských pásem je Kyrgyzstán rájem trekařů a horolezců. Dlouhý a náročný je trek pod nejvyšší vrcholy země, k ledovci Inylček. Odměnou je ale krásná krajina a nezapomenutelné zážitky Horské pastviny Celkově více než 140 kilometrů dlouhá trasa vede od zelených údolí plných stád ovcí a koní pasoucích se pod dohledem pastevců k zaledněným vrcholkům Ťan-Šanu, obklopujícím nejdelší kyrgyzský ledovec. V zásadě existují dvě možnosti treku: začít v pohraniční základně Ečkili-Taš a tím...

Články

Rodopy - horské túry, krasové útvary i pestrá etnická směs - I. část

Rila, Pirin, Rodopy. Možná si také ještě pamatujete z hodin zeměpisu výčet hlavních bulharských pohoří. Stejně seřadit by se nejspíše dala co do popularity a návštěvnosti, ale zatímco Rila a Pirin nabízejí především úžasné vysokohorské scenérie a dlouhé hřebenové túry, Rodopy vám naopak ukážou zázraky, které v krasové krajině vykouzlila Matka Příroda, a občas přispěl svou tvořivou činností i člověk. A nemusí vás to stát ani příliš energie. Pokud navíc zavítáte do východní části hor, zlehka vás ovane orientální atmosféra, díky etnickým Turkům, kteří tuto oblast obývají. Nejlepší dobou pro návštěvu hor jihovýchodní Evropy je pozdní léto, tak proč už nezačít plánovat svou letošní horskou dovolenou? Výhled na Plovdiv z archeologického parku Proč zrovna do Bulharska? Dá se říct, že Bulharsko se již trvale zabydlelo v nabídkách cestovních kanceláří i v hledáčku těch, co touží po exotické dovolené, která nezruinuje jejich rodinný rozpočet. Není divu, tato země má totiž pro nás Čechy hned...