Fototrip pod nejvyšší hory Kyrgyzstánu

© Jan Miklín

S průměrnou nadmořskou výškou okolo 3 000 m n. m. a množstvím horských pásem je Kyrgyzstán rájem trekařů a horolezců. Dlouhý a náročný je trek pod nejvyšší vrcholy země, k ledovci Inylček. Odměnou je ale krásná krajina a nezapomenutelné zážitky

Horské pastviny

Celkově více než 140 kilometrů dlouhá trasa vede od zelených údolí plných stád ovcí a koní pasoucích se pod dohledem pastevců k zaledněným vrcholkům Ťan-Šanu, obklopujícím nejdelší kyrgyzský ledovec. V zásadě existují dvě možnosti treku: začít v pohraniční základně Ečkili-Taš a tím si trasu zkrátit, nebo se k horám postupovat přibližně – třeba z malé vesničky Šacht Džergalansk (2 300 m n. m.), vyrostlé okolo dnes již nefunkčního dolu.

Kyrgyzstán_foto_1

Tato první část treku je ve znamení pastevců a jejich stád. Na svěže zelené trávě se pasou stovky ovcí a stád, putujících z jednoho místa na druhé. Pastevci nevynechají příležitost podat si s turisty ruku a prohodit pár slov, zatímco hluboká údolí a slunce svítící škvírami mezi mraky jsou rájem pro fotografa. Postupem času se ráz krajiny mění a okolo sedel Ašutor (3 369 m n. m.) a Džanalač (3 510 m n. m.) se objevuje více skal a první pohledy na ledovce.

Kyrgyzstán_foto_2

Jednoznačně nejhezčím místem první části treku (a možná i túry celé) je další sedlo (3 475 m n. m.), tyčící se nad údolím mohutné ledovcové řeky Sarydžaz. Z něj se otevře vskutku nádherný pohled na mohutný zaledněný hřeben Ťan-Šanu, táhnoucí se na jižním obzoru. Rozeznat lze i Džengiš Čokusu (7 439 m n. m.), známější spíš pod svým starým jménem Pik Pobedy (Štít Vítězství). Jde o nejvyšší horu celého pohoří, Kyrgyzstánu a druhý nejvyšší bod bývalého Sovětského svazu.

Kyrgyzstán_foto_3

Led a skály

Druhá etepa treku je mnohem vysokohorštější a drsnější. Po překročení řeky Sarydžaz následuje cesta údolí řeky Ťuz a odtud stoupá do stejnojmenného sedla (4 000 m n. m.), z nějž je nejhezčí výhled na celé trase treku (respektive ještě hezčí je z o pár set metrů vyšších kopečků po stranách sedla). Výhledu vévodí mohutný Pik Nansena (5 713 m n. m.), jehož stěny ode dna údolí řeky Inylček překonávají téměř tři kilometry. Cesta k tábořišti na polaně Merzbachera vede po pravé levé straně údolí, a tak je třeba co nejblíže čelu zhruba tři kilometry široký ledovec Inylček přejít. Cesta se každý rok mění, a tak je přechod ledovce hledáním možného průchodu v bludišti obřích kamenů.

Kyrgyzstán_foto_4

Ledovec Inylček je s 60kilometrovou délkou nejdelším v Kyrgyzstánu a jedním z vůbec nejdelší údolních ledovců světa mimo polární oblasti. Průměrná tloušťka se ve spodní části pohybuje okolo 150 až 200 metrů. Cesta podél něj je docela namáhavá – stezka neustále stoupá a klesá, občas je třeba přejít přítoky ledovce. Travnaté tábořiště u místa, kde se Inyček rozdvojuje na severní a jižní větev, je oblíbeným kempem. V současné době zde kromě turistů pobývají i vědci z německo-kyrgyzské stanice. Když počasí dovolí, nastává večer hra oranžového až rudého světla na okolních vrcholcích, jímž vévodí mohutná pyramida Chan Tengri (7 010 m n. m.). Fenoménem oblasti jsou jezírka Merzbachera na konci severní větve ledovce. Ty každé jaro napouští voda z tajícího ledu a sněhu, aby někdy na přelomu července a srpna jejich hráz praskla.

Kyrgyzstán_foto_5

Při dostatku sil, zásob a času se dá podél ledovce pokračovat dál do základního tábora Pik Pobedy. Většina turistů tento trek začíná v Ečkilitaši pod sedlem Ťuz, případně kempu At-Džajloo (kam se dá dojet terénním autem), jde jej nalehko s nosiči a zpátky letí vrtulníkem. Popisovaná „dlouhá“ varianta zabere zhruba deset dní, záleží na kondici a podmínkách.

Kyrgyzstán_foto_6

Fototipy

-        Nejhezčí světlo bývá při východu a západu slunce (přičemž východ je kvůli počasí jistější), takže se vyplatí stanovat na místech, kde se dá fotit. Bez problémů se dá zakempovat těsně pod sedlem nad Sarydžaz nebo v sedle Ťuz.

-        Polarizační filtr ve spojení s modrým nebem a vysokou nadmořskou výškou vykouzlí nádherně syté barvy nebe.

-        Při setkáních s pastevci se hodí i světelný portrétní/reportážní objektiv.

-        Jedná se o odlehlý a dlouhý trek, takže nezbytností je dobrá příprava, kondice a správná aklimatizace. V neposlední řadě je potřeba myslet na byrokracii a nutnost vyřízení povolení, které kontrolují vojáci v Ečkilitaši.

Kyrgyzstán_foto_7

Autor článku a fotografií - Jan Miklín je geograf, fotografující cestovatel – cestující fotograf. Na cestách se věnuje především krajinářské fotografii, fotky a články z cest publikuje v mnoha tištěných a elektronických médiích i na svém webu. Sledovat fotografie a jejich příběhy můžete také na Facebooku.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Kyrgyzstánu? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Střední Asie.

Střední Asie LP
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na 
webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

Napsal: Honza Miklín

Předchozí článek

Prozkoumejte neznámý černohorský sever

Další článek

Krása, pivo a rozchody - sedm důvodů k návštěvě Záhřebu

Související články

Články

Fototrip za pustou krásou Negevské pouště

Izrael rovná se biblické památky, města, kde kráčela historie. Ale i v Izraeli se lze vydat na treky skoro liduprázdnou krajinou. Liduprázdnou, pustou a přesto krásnou. Vítejte v Negevské poušti na jihu země. Kaňony Ein Avdat Midreshet Ben Gurion je univerzitní městečko, které vzniklo nedaleko kibucu Sde Boker jako kampus. Pro cestovatele nabízí strategickou polohu na hraně kaňonu vádí Nachal Cin, možnost ubytování (prakticky s výhledem do údolí) a prochází jím několik značených cest. Přímo z města...

Články

Astana – hlavní město Kazachstánu

Dovedete si představit velké město uprostřed široširé pouště? Absurdní supermoderní město, jaké v Evropě nenajdeme? Navštivme kazašské hlavní město Astanu. Vyrostlo za zhruba dvacet let a udivuje své návštěvníky architektonickým rozmachem. Město rychlokvaška. Zkusme se oprostit od úvah, zda země bohatá na ropu neměla své bohatství užít jinak a investovat spíš do rozvoje průmyslu, infrastruktury a sociálního systému. Nemysleme na to, že město vzniklo – s trochou nadsázky - pro potěšení jednoho člověka. Pokud to dokážeme, pak určitě stojí za to Astanu vidět. Strávila jsem zde s kamarádkou při návštěvě Kazachstánu osmačtyřicet hodin a bylo na co koukat. Moderní architektura, typické prvky architektury sovětské a asijská ornamentalistika – to vše tvoří Astanu Trocha historie, bez které člověk netuší proč Před dvěma sty lety se po zdejší stepi proháněli pastevci koní. Klimatické podmínky na jaře a na podzim obdobné jako u nás. V létě však zde může...

Články

Fototrip do Angkoru, města bohů

Pozůstatky královského města Angkor každoročně navštíví miliony návštěvníků, které sem lákají dech beroucí fotografie majestátních rozvalin. Dá se vůbec užít si Angkor bez davů a pořídit zde podobně hezké fotky, jaké zdobí pohlednice? Město bohů V Angkoru, hlavním městě Khmerské říše, žilo v době největšího rozkvětu – v 11. a 12. století – okolo milionu lidí. Po úpadku ve století 13. a 14. bylo z větší části město opuštěno a postupně jej téměř pohltila džungle, až jej v 19. století pro svět znovuobjevil Henri Mouhot. Během 20...

Články

Rodopy - horské túry, krasové útvary i pestrá etnická směs - I. část

Rila, Pirin, Rodopy. Možná si také ještě pamatujete z hodin zeměpisu výčet hlavních bulharských pohoří. Stejně seřadit by se nejspíše dala co do popularity a návštěvnosti, ale zatímco Rila a Pirin nabízejí především úžasné vysokohorské scenérie a dlouhé hřebenové túry, Rodopy vám naopak ukážou zázraky, které v krasové krajině vykouzlila Matka Příroda, a občas přispěl svou tvořivou činností i člověk. A nemusí vás to stát ani příliš energie. Pokud navíc zavítáte do východní části hor, zlehka vás ovane orientální atmosféra, díky etnickým Turkům, kteří tuto oblast obývají. Nejlepší dobou pro návštěvu hor jihovýchodní Evropy je pozdní léto, tak proč už nezačít plánovat svou letošní horskou dovolenou? Výhled na Plovdiv z archeologického parku Proč zrovna do Bulharska? Dá se říct, že Bulharsko se již trvale zabydlelo v nabídkách cestovních kanceláří i v hledáčku těch, co touží po exotické dovolené, která nezruinuje jejich rodinný rozpočet. Není divu, tato země má totiž pro nás Čechy hned...