Fototrip kolem nejhezčí peruánské hory

© Jan Miklín

Nevado Alpamayo v peruánském pohoří Cordillera Blanca bývá označován za jednu z nejhezčích hor světa. V krásné horské krajině národního parku Huascarán mohou nehorolezci podniknout okružní trasu kolem této hory, divoký a poměrně opuštěný trek.

Tropické ledovce

Cordillera Blanca je nejzaledněnějším pohořím tropů, kde je plocha ledovců (přesto že během posledních let poměrně rychle ubývají) okolo 600 km2. Na 170 km délky zde najdeme třicítku šestitisícovek, mezi nimi i nejvyšší horu Peru Huascaran (6 768 m n. m.). Národní park Huascarán byl založen v roce 1975 na ploše 3400 km2. Již o dva roky později byl zařazen do programu Člověk a biosféra a v roce 1985 zapsán na list světového dědictví organizace UNESCO. Jeho tvar je dán polohou Bílého pohoří; délka chráněného území dosahuje 158 km, zatímco průměrná šířka se pohybuje okolo 20 km.

Fototrip Peru_1
Z významných druhů rostlin můžeme jmenovat nejvyšší bylinu světa Puya raimondi, jejíž obrovské květenství dosahuje výšky až 9 m, nebo nejvýše rostoucí strom na světě queñua (Polylepis sp.), který místy šplhá až k hranici pěti a půl tisíce metrů nad mořem. Celkem zde bylo identifikováno necelých 800 druhů rostlin.

Z říše zvířecí jsou nejčastějšími obyvateli ptáci, jejichž druhů vědci napočítali více než stovku. Jejich největším zástupcem je kondor andský, v rozpětí křídel měří přes 3 m. Šelmy zastupuje kočka pampová a horská, puma americká nebo medvěd brýlatý. Z dalších savců jsou významné lamám příbuzné vikuně, které byly v minulém století kvůli své velmi jemné vlně téměř vyhubeny, či andský jelen.

Fototrip Peru_2

Vzhůru do hor

Hlavním městem horolezců a turistů v této oblasti je stotisícový Huaraz, který byl z větší části zničen při zemětřesení v roce 1970, a poté prakticky celý postaven znovu. Start trasy treku okolo Alpamaya je v malé vesnici Cashapampa v nadmořské výšce 2 900 m. První úsek vede po prašné silničce, mírně stoupající zemědělskou krajinou do Hualcayanu (3 150 m n. m.). Nad Hualcayanem, kde je v případě pozdního příjezdu možno zakempovat, začíná stezka stoupat prudčeji. Téměř nekonečné serpentiny vedou výš a výš, jejich konečnou je až jezero Cullicocha ve výšce 4 627 m n. m. Cestou si lze udělat ještě odbočku k laguně Yuraqcocha, která i díky pohledům na masiv Nevada Santa Cruz stojí za těch pár kilometrů navíc. Potřeba velmi dobré aklimatizace je jedním z úskalí této túry – takto vysoký nocleh hned na začátku může způsobit vážnější problémy, než je bolest hlavy a nevolnost.

Fototrip Peru_3

Dalšími body trasy jsou sedla Osoruri (4 856 m n. m.) a Los Cedros (4 770 m n. m.), za nimiž již následuje Quebrada Alpamayo. Ze soutěsky jsou za pěkného počasí výhledy na erbovní horu Alpamayo, a do jejího základního tábora u laguny Jancarurish to je už jen kousek. V dalších dnech následují další čtyřtisícová sedla, pohledy na krásné zaledněné hory i horská jezera všech barev. A lidí tady potkáte jen pár, většina turistů se vydává na lehčí a kratší treky.

Fototrip Peru_4
Zpátky do civilizace

Na mapách se ve zdejších horách nachází třeba „vesnice“  Huillca pod stejnojmenným posledním sedlem Passo Huillca (4 617 m n. m.), ve skutečnosti dvě polorozbořené stavby. Za sedlem se radikálně mění vegetace, jelikož vlivem vyšších srážek zde roste a kvete spousta kytek a také ony nejvýše rostoucí stromy na světě (Polylepis sp.). Cesta klesá do širokého údolí Yanca Pampa, které již je lidmi obděláváno. Zde má turista na výběr dvě možnosti – dokončení okruhu přes Quebrada Santa Cruz (což je v opačném směru oblíbený trek pro mnoho turistů), nebo jít do městečka Pomabamby a odtud se autobusem vrátit do Huarazu. My zvolili kratší variantu, která nakonec měřila lehce přes sto kilometrů, a během necelého týdne jsme nastoupali přes šest kilometrů. Tyto čísla společně s odlehlostí treku vypovídají o tom, že se jedná o podnik pro alespoň trochu zkušené turisty. Na druhou stranu se není třeba bát a s trochu slušnější mapou jej lze v pohodě absolvovat i bez místních průvodců.

Fototrip Peru_5

Fototipy

Účinek polarizačního filtru stoupá s nadmořskou výškou, takže modrá horského nebe bude opravdu velmi tmavě modrá. U jezer s krásnou barvou (danou jemnými částicemi hornin, dostávajími se do jezer působením zvětrávání a eroze a majících za následek větší absorbci v modré a zelené části spektra) se vyplatí mít jej nasazený.

Zasněžené špičky hor mohou být expozičním oříškem, a tak je na správné nastavení expozice potřeba dávat pozor víc než kdy jindy, aby na jejich místě nevznikaly jen „přepálené“ bílé fleky.

Fototrip Peru_6

Autor článku a fotografií - Jan Miklín je geograf, fotografující cestovatel – cestující fotograf. Na cestách se věnuje především krajinářské fotografii, fotky a články z cest publikuje v mnoha tištěných a elektronických médiích i na svém webu. Sledovat fotografie a jejich příběhy můžete také na Facebooku.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Peru? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Peru poznáváme.
Peru poznáváme LP
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na 
webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

Napsal: Honza Miklín

Předchozí článek

Kohoutí ostrov

Další článek

Leeds - deset důvodů, proč navštívit znovuzrozené energické město

Související články

Články

Fototip – barvami ověnčené výhledy na Leh

Indický Ladák je letním trekařským rájem. A každý turista při své cestě aspoň jednou zavítá do hlavního města oblasti, Lehu. Leh leží v oáze řeky Indus, ve výšce okolo tří tisíc metrů nad mořem. Není tedy divu, že chodit po městě je bez předchozí aklimatizace docela výkon. Pokud přiletíte do Lehu, právě kvůli aklimatizaci se doporučuje strávit tu den, dva, aby si plíce zvykly. Tady je pár tipů, kam se v Lehu vydat za...

Články

Tři města, která stojí za to vidět v Peru

Země Inků je pro každou dobrodružnou duši jedním z nejvyhledávanějších cílů. Peruánská krajina je jako supermarket – můžete si vybrat, jaké dobrodružství podstoupíte: zda zamíříte k zaledněným andským vrcholům, vydáte se přes rozlehlé pobřežní pouště nebo do vlhkých deštných pralesů Amazonské nížiny. My se však dnes vydáme do měst, která stojí za to v Peru vidět! Lima – vstupní brána do jiného světa Hlavní město Peru – Lima, je pro většinu cestovatelů vstupní branou nejen do země, ale hlavně do úplně jiného světa. Tedy pokud nejste z Peru, Bolívie nebo jiné země Jižní Ameriky, kteří v tomto světě žijí a vše, nad čím my Evropané a jiné národnosti „valíme...

Články

Fototrip za sopečnými krásami Arménie

Esencí Arménie jsou sopky v čele s národním symbolem – horou Ararat, ležící ovšem za současnými hranicemi země a malebné kláštery a kostelíčky, rozházené po krajině. Podívejme se do Geghamských hor. Na břehu Sevanu S rozlohou 940 km2 a hladinou v nadmořské výšce 1900 m n. m. je Sevanské jezero vpravdě horským arménským mořem. Nedaleko stejnojmenného města na břehu jezera se na skalnatém poloostrovu tyčí Sevanský klášter, kterému dominují dva kostelíky z 9. století, od nichž je nádherný výhled...

Články

Peru Low Budget aneb jak procestovat Peru a nebýt gringo

Peru - rozmanitou krajinu pouští, deštných pralesů, pláží, surfařů a krásných hor, jsme navštívili v listopadu 2016. Strávili jsme tam 2 týdny a absolvovali jsme více méně tradiční tzv. gringotrail, tedy trasu: Lima - Ica - Cusco - Machu Picchu - Puno - Arequipa a zpátky do Limy. Na našem výletě jsme utratili oba dva celkem něco kolem 35 000 CZK (včetně letenek)... Jak se nám to povedlo? Pan-American Highway v Peru stopem Dálnice, která spojuje severní, střední Ameriku a celé západní pobřeží jižní Ameriky se dá velice hezky procestovat stopem. Na cestách stopem jsme potkali Němky studující v Limě, skvělého kamioňáka, se kterým jsme si pokecali za pomocí překladače a slovníku, dál...