Ač jsme v Keni dojeli až na jih k hranicím, naše cesta nepokračovala do Tanzánie. Stočila se zpátky na sever a kolem jezera Nakuru směřovala na západ do sousední Ugandy. Ugandu jsme do naší trasy zadali hned při prvním plánování a důvod byl prostý. Chtěli jsme na vlastní oči vidět horské gorily. Ani trochu jsme netušili, jak strašně moc změní Uganda naše plány a ovlivní další vývoj expedice.
Už samotný vstup do země byl hodně zvláštní. Prostor mezi hranicemi Keni a Ugandy, dlouhý sotva dvě stě metrů byl hotový tankodrom. Navíc pršelo a tak jsme nevěděli jestli se dřív vyhýbat hlubokým kalužím a nebo kličkujícím nákladním autům. Když se k tomu navíc přidali naháněči, ne zrovna usměvaví celníci a nutnost noční směny v bance, která vás na kurzu legálně oškube… to se do Ugandy pak přímo těšíte!
Naštěstí vše probíhalo celkem rychle a tak jsme brzy mohli nechat hranice za zády a uhánět vpřed do černočerné ugandské tmy. Uganda je nádherná země plná zeleně, nádherných hor, řek a jezer. Koneckonců vždyť také tady, se rodí druhá nejdelší řeka světa, Nil.
Uganda jsou okatá děcka, která si vás s ostychem prohlížejí, uhlově černí obchodníci u pouličních stánků s občerstvením, nepřehledné a tak trošku chaotické hlavní město Kampala, ale také Viktoriino jezero nebo horské gorily. Je to země vůní, barev a chutí. Země, která vás nezklame. Perla Afriky, kde se snoubí tropické podnebí v kontrastu s vysokou nadmořskou výškou tamních hor a kde z vás udělá nominální hodnota bankovek milionáře. Avšak jen do doby, než se rozhodnete platit.
Ačkoliv nám Uganda přinesla jeden z nejhorších zážitků na cestě v podobě nočního útoku a rozmláceného předního okna kamenem v době kdy jsme uvnitř auta spali, nedáme na ni dopustit. Je to země krásná, přátelská a její obyvatelé jsou srdnatí a usměvaví. My měli tu smůlu a potkali navíc dva pitomce.
Okaté děti, nádherné hory a usměvaví lidé
O malinko horší cesty, absolutní absence pouličního osvětlení a lidu prázdno. Takové bylo přivítání Ugandy, když jsme po tmě hledali vhodné místo k nocování.
Vybrali jsme si jeden malý palouček pod velkým stromem nedaleko polo rozpadlé budovy a naivně mysleli, že parkujeme na louce mimo civilizaci.
Jak vtipné bylo ránní zjištění, že ona polorozpadlá budova je zdejší škola. O budíček se nám tak postaralo několik desítek zvědavých dětí, které si nás přišli s patřičným ostychem prohlédnout.
Byli jsme ohromeni zelenými horami, které jako by do Afriky nepatřily. Úhledná políčka, která nám připomínala myší kožíšek z pohádky o princezně se zlatou hvězdou na čele. Nechápali jsme, jak v tak strmých svazích můžou vůbec něco pěstovat.
Děti, pouliční stánkaři, obsluha čerpací stanice, ale i policejní hlídka na rohu křižovatky nás oslňovali svými zářivě bílými úsměvy. Oproti zamračeným celníkům a vykutálené obsluze v bance na hranicích, byla tohle výrazně milejší Uganda. Velice snadno jsme začali podléhat kouzlu téhle africké krásky.
Ugandský fast food
Když jsem v poslední větě předchozího odstavce napsal, že jsme začali kouzlu Ugandy podléhat, není to úplně přesné. V případě nabídky pokrmů podél ugandských silnic totiž dochází k pohlcení. Ano je to tak. Až když poprvé přibrzdíte u takového místa, teprve tehdy přesně pochopíte význam slovního spojení „fast food – rychlé občerstvení“.
Rychlost, se kterou se na vás prodejci všech stánků vrhnou, všichni najednou, nemá nikde na světě konkurenci. Vaše auto ještě nestihne zastavit a už máte v okénku něčí ruce s chlazenými nápoji a nebo rovnou s pečeným kuřetem na špejli.
Je to absolutně jedinečný zážitek a úžasná záležitost. Ta rychlost, ta nabídka, ty vůně, ty chutě a přesto všechno naprosto v pohodě a bez nějakých nátlaků. Tomu se nedá odolat. Obzvláště pokud už vám v žaludku hraje symfonický orchestr.
Máte-li navíc stejně jako my kladný vztah k pojídání lokálních pokrmů, pak si tenhle způsob stravování a hlavně jeho prodej zamilujete. To je asi také důvod, proč jsme tomu propadli. A bylo úplně jedno jestli se jednalo o grilované kuře, ryby, játra a nebo čerstvé banány. Bylo to luxusní!
NP Bwindi
Národní park Bwindi a možnost vidět na vlastní oči divoké gorily horské, byl vlastně hlavní důvod, proč jsme zařadili Ugandu do naší trasy. Paradoxně se dostáváme k tomuto ugandskému klenotu až na konec našeho pobytu v zemi. Nutno dodat, že výraz klenot mu náleží právem a že návštěva (nejen) toho parku stojí za to. Za čas i za ty prachy.
Výstup do kopců, stejně tak až několik hodin pochodu pralesem za gorilí tlupou není zrovna pro každého, ale jedno je jisté. Když vás průvodce zastaví a vy spatříte jen pár metrů před sebou tyhle krásné tvory, oněmíte úžasem.
Pozorujete nedůvěřivou gorilí matku, rozdováděné a rády se předvádějící gorilí dorostence. To však nic není s tím, když se před vámi objeví až čtvrt tuny vážící samec. Stříbrňák, jak se mu podle stříbrného pruhu na hřbetu přezdívá vzbuzuje respekt a při jeho zavrčení vám po zádech přeběhne mráz. Když se vám pak podaří dostat se k němu až na distanci necelých deseti metrů… jste absolutně ohromeni jeho velikostí a krásou současně.
Hodina pozorování těchto nádherných tvorů patří beze sporu mezi jedny z nejsilnějších afrických okamžiků.
Uganda byla výživná, ohromující a zásadní. I přes ten kámen v předním okně, na ní nevzpomínáme černě. Vřele její návštěvu doporučujeme a pro příště, napíšeme o zážitcích ve Rwandě.
O dalších zajímavých místech napíšeme zase příště, těšte se na Rwandu…
Autoři článku a fotografií - BigTrip.CZ - Láďa & Káťa, posádka oranžové škodovky, co to dala za více jak dva roky kolem celého světa. Nepovažujeme se za cestovatele a už vůbec si nenárokujeme právo někomu radit. Na druhou stranu se však nebráníme tomu, podělit se o naše zkušenosti a zážitky, které mohou být zajímavou inspirací. Prozradíme vám, z našeho pohledu, nejzajímavější místa na cestě kolem zeměkoule.
Cesta kolem světa trvala 777 dní / 127.843km / 50 zemí na všech obydlených kontinentech a víc než cokoliv jiného, byla o tom, splnit si velký cestovatelský sen. Kde jsme všude byli můžete sledovat na webu, Facebooku, YouTube či Instagramu.
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě nebo třeba na stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.
