Když na safari, tak do Keni. Alespoň tak jsem si to myslela, když jsem plánovala svoji první cestu za divokými zvířaty. Nikde nenajdete větší koncentraci zvířat než v Masai Maře v období velké migrace. Z Evropy je to nejbližší destinace tohoto typu. Jak se tam dostat a něco k organizaci safari jsem popsala minule, tak teď něco více k tomu, co tam tedy můžete vidět...

Velká migrace

Jako velká migrace se označuje přesun obrovských stád pakoní, kteří přecházejí z rozlehlých plání Serengeti v Tanzanii přes národní rezervaci Masai Mara v Keni a zpět. Zvířata nepoznají hranice, takže plynule spásají šťavnatou či suchou trávu v savanách. Při svém putování musí překonat dvě hlavní řeky. Tím nejznámějším přechodem je řeka Grumeti v Serengeti a řeka Mara na území Keni.

Vidět přechod pakoňů přes řeku Maru však není takovou samozřejmostí, jak se to může v televizních dokumentech zdát. Několikrát jsme měli příležitost sledovat stádo shromažďující se na břehu. Ale vždycky je něco vyrušilo, takže se obrátili a utekli zpátky do savany. Jednou to byl neukázněný Masaj v roli průvodce a řidiče, poté filmový štáb, jindy měli pakoně pocit, že jich není dost, krokodýlů v řece hodně a ztráty stáda by byly nepřiměřené.

Pakoně se řídí inteligencí stáda a drží se pěkně pospolu. Pokud stádo vyhodnotí, že je možné sejít ze břehu do vody, tlačí se zadní strany kupředu a těm v prvních řadách nezbývá nic jiného, než se vrhnout do vody. Stádo však už nehodnotí, jak se z vody dostane. Pokud je protější břeh příliš strmý, pakoně se nemohou dostat z řeky ven a v tom zmatku se může stát, že je některé zvíře ušlapáno nebo si zlomí nohu či se jinak poraní. A to je čas pro krokodýlí hody. Kořistí se jim stávají i zvířata, která se oddělí od stáda a vydají se vlastní cestou.

Velká pětka

Moje první setkání s africkou divočinou předčilo všechna očekávání. Informace, které jsem před odjezdem nasbírala, nemohly vystihnout hloubku a šíři nadcházejících zážitků. Jedním z nejsilnějších je jistě setkání s velkou pětkou. Tuto kategorii vymysleli první evropští lovci, kteří do Afriky jezdili pro trofeje. Lví a leopardí kožešiny, stejně jako buvolí rohy nebo rovnou celé vycpané hlavy, sloní kly a rohy nosorožců zdobily nejeden lovecký salon. Dnes je ve většině afrických parků střílení zvěře zakázáno. Poptávka po trofejích však trvá. Proto se na většině míst potýkají strážci parků a rezervací s pytláky. K tomu se ještě přidal zájem asijské populace o části těl některých zvířat, zejména nosorožců, protože podle východní tradice a medicíny slouží pro výrobu léčiv nebo jako afrodisiakum.

Lvi

V době velké migrace není těžké v rezervaci pozorovat i spokojené a přežrané lví smečky. Každý řidič má vysílačku a vzájemně se informují o tom, kde se zrovna nachází zvíře, stádo nebo smečka zajímavá pro turisty. Lvi loví za úsvitu nebo za soumraku. Ve zbývající části dne odpočívají ve stínu porostu. O turisty velký zájem nejeví, jsou si vědomi své síly, takže se vlastně ani moc neskrývají. Lépe se jim chodí po vyjetých cestách a poměrně často nám zkřížila nějaká smečka cestu.

Leopardi

Kromě lvů, které lze v savaně najít poměrně snadno, je možné zahlédnout i leopardy. Zdržují se spíše kolem řeky Talek, ale není snadné je pozorovat, natož pak najít. Na rozdíl od lvů jsou to samotářská zvířata a jejich domovem jsou především křovinaté porosty, ve kterých je prostým okem často ani nerozeznáte. Měli jsme příležitost pozorovat leoparda, který si ulovil varana. Není to jeho obvyklá kořist. Většinou loví antilopy, které si pak vytáhne do koruny stromu, nechá pěkně dozrát a vysušit na slunci a větru. To je mistrovský výkon, protože dokáže vysoko vynést i kořist, která je těžší než on.

Gepardi

Nejúspěšnějším lovcem je na afrických planinách gepard. Je nejrychlejší ze všech kočkovitých šelem. Neudrží však svůj běžecký výkon příliš dlouho a brzy se zadýchá. Po lovu si musí odpočinout, než se pustí do krmení. V té době mu často ukradnou kořist lvi nebo hyeny.

Další obyvatelé Masaiských plání

Během migrace se k pakoňům přidávají hlavně zebry. Pozorovat můžete četné druhy antilop, nejčastěji impaly, antilopy grantovy, buvolce topi. Kromě kočkovitých šelem, žiraf, slonů, zeber a antilop lze v Masai Maře sledovat i jiná, neméně zajímavá zvířata. Při troše štěstí i nosorožce. K mým oblíbeným patří šakali. U každé mršiny bude jistě velké hejno supů a čápů marabu. A samozřejmě hyeny… Z výšky vás budou pozorovat i draví ptáci. Nachází se zde samozřejmě i menší letci, z nich nejkrásnější je asi mandelík dlouhoocasý nebo vlhy. 

Každý si tu přijde na své a stojí za to se sem vracet!

Autorka článku i fotografií Alena Knoblochová - cestovatelka a amatérská fotografka. "Moje fotografie jsou určeny zejména pro ty, kteří  z nejrůznějších důvodů necestují a do Afriky se nemohou sami podívat."
 

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět vic a získat podrobnější informace týkající se Keňi? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Kenya.

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.