Po stopách Buddhy v Lumbini

© Lonely Planet

Nestává se každý den, abyste chodili po stopách zakladatele jednoho z největších náboženství na světě. Ale popravdě také ne každé náboženství může být ve skutečnosti mapováno s takovou přesností jako buddhismus.

Navzdory tomu, že se buddhismus ocitá ve stínu hinduistické tradice přímo v místě, kde byl zrozen, jsou jeho počátky zakořeněny na pláních nepálského území Teraje. Právě tady se narodil princ Siddhártha Gautama do královské rodiny ve starobylém království Kapilavastu a pokračoval odtud v hledání víry do Asie, ze Srí Lanky a Malediv k Tibetu, Afghánistánu a k Mongolsku.  

Lumbini_1Svatí muži meditují před stromem bodhi  v chrámu Maya Devi, kde se narodil princ Siddhártha Gautama © Frank Bienewald-LightRocket / Getty Images 

Rodná kolébka buddhismu

I přes celosvětový dosah buddhismu začal tento epický příběh v pátém století před naším letopočtem v pokorné vesnici Lumbini, dnes už zaprášené kvůli rušné hlavní silnici spojujících Indii a Nepál. V letech bezprostředně po Buddhově smrti - nebo přinejmenším po jeho propuštění ze smrtelné schránky – se stalo Lumbini centrem prosperující náboženské komunity, přímo inspirované vzpomínkovým učením živoucího Buddhy. Jeho následovníci brzy postavili miniaturní město z cihelných stúp, nádrží a modlitebních sálů kolem posvátného místa, kde přišel princ Siddhártha na svět. Dokonce i velký buddhistický císař Ašóka toto místo v roce 249 před naším letopočtem navštívil a zanechal zde na počest své návštěvy jeden ze slavných kamenných pilířů, zatímco s nadšením šířil buddhistickou víru dál přes subkontinent. 

Však o pouhých pár set let později čínští cestovatelé popsali toto místo jako zatracené, s rozpadajícími se kláštery a s rozbitým Ašókovým pilířem ležícím na zemi. Zničily ho bouře, které ještě stále sužují subkontinent v každém monzunovém období. A tak zůstaly věci ladem na dalších 1300 let až do roku 1896, kdy místní guvernér, generál Khadga Samsher Rana, a německý archeolog Alois Führer objevili Ašókův pilíř poblíž  vesnice později známé jako Rummindei a doslova vrátili Lumbini zpět na mapu. 

Lumbini_2Úžasný myanmarský Zlatý chrám, jedna z prvních buddhistických staveb, která se objevila v klášterní zóně. © CR Shelare / Getty Images 

Buddhisté z celého světa od té doby věnovali obrovské množství energie a peněz na to, aby vrátili Lumbini jeho pověst jakožto ústřednímu místu pro buddhistickou pouť. Nicméně i tak je toto posvátné místo stále přehlíženo převážnou většinou turistů, kterých na indicko-nepálských hranicích přibývá a kteří směřují ke Káthmándú a na pěší trasy do Himalájí. Prozatím to tak je. Ve výstavbě je nové mezinárodní letiště u nedalekého Siddharthanagaru (předtím Bhairawa) na indické hranici a tváří se, že masivně změní bohatství Lumbini a poskytne mu novou bezpečnější letovou trasu do Nepálu – a tudíž i přímou vstupní bránu do posvátného Lumbini a nedostatečně prozkoumaných památek na nepálských pláních.

Lumbini_3
Zářivě bílá Padoga světového míru byla postavena japonskými buddhisty.  © Paul Biris / Getty Images

Starobylé a moderní bok po boku

Díky bohatému dědictví je dnes zážitek z návštěvy Lumbini zajímavou směsicí všeho starého a nového. Na jedné straně je toto území plné pozůstatků tisíce let starých cihlových stúp a klášterních budov, roztroušených mezi starými stromy bodhi, kde poutníci v jejich typických hábitech pro mnoho různých buddhistických tradic, sedí pokojně v meditaci. Podobně tomu svého času činil princ Siddhártha Gautama před tím, než dosáhl osvícení v Bodhgayi - v místě jen krátkou cestou na jih, kde se dnes rozprostírá hranice mezi Indií a Nepálem. 

Na straně druhé je tu kuriózní takzvaná klášterní zóna;stále se rozšiřující komplex zářících nových klášterů, chrámů a stúp, postavených buddhisty ze vzdálených míst jako jsou Myanmnar, Kambodža a Korea. Ležící na síti mostů, kanálů, rybníků a zahrad je toto Epcot buddhsimu (Experimentální prototyp společenství budoucnosti), tedy takový světový veletrh se vzorky buddhistických tradic od pozlacených barmských stúp (zedis), až po geometrické tibetské čhörty a čínské pagody s malovanými trámy vyplněné vonnými tyčinkami a klikatě zakřivenými dlaždicovými střechami. 

Lumbini_4
Nezaměnitelná čínská chrámová architektura v čínském buddhistickém klášteře Zhong Hua © Mieszko9-iStock Editorial / Getty Images 

Postaveny s pevným náboženským úmyslem naznačují okolí komplexu zahradní sochy a tiché prašné chodníčky, které jsou poseté ale málokdy přeplněné mnichy a poutníky, což jen dodává na dojmu, že procházíte skrze velkolepý architektonický model. Toto prostředí je zaručeným místem klidu a odpočinku, zatímco se budete kochat ukázkami Thajska v královském thajském buddhistickém klášteře, stopami majestátní Číny v čínském buddhistickém klášteře Zhong Hua, zlatými barmskými replikami zdobícími padogu Lokamani Pula, tyčícími se věžičkami v khmérském stylu v kambodžském chrámu a velkolepostí korejské dynastie v korejském buddhistickém klášteře. Ke klidné a rozjímavé atmosféře nepochybně připívá i absence davů v kontrastu k bouřlivému shonu města Siddharthanagar a ostatním městům v oblasti Teraje. Na cestě autobusem z Siddharthanagaru do Lumbini se hluk a chaos s každou mílí výrazně snižuje a pomalu nabýváte pocitu, že se blížíte venkovské idyle. Občas, když se zastavíte ve stínu posvátného stromu bodhi nebo například pozorujete červené hlavy vzácných jeřábů Antigonin přistávajících na mokřinách za japonskou Pagodou světového míru, můžete vnímat Lumbini skutečně vznešeně. 

Lumbini_5Vzácní červenohlaví jeřábi Antagonin vykračují po mokřadech v okolí Lumbini. © Utopia_88 / Getty Images 

Spirituální Lumbini

Jindy, když spočinete na ranních modlitbách při rozbřesku nebo se přiblížíte ke svatému chrámu Maya devi, které označuje přesné místo, kde se Buddha narodil, můžete pocítit hluboce duchovní zážitek také. 

Obklopen esteticky podezřelým bílým kokonem, chrám Maya Devi ve skutečnosti tvoří několik na sobě poskládaných vrstev chrámových zřícenin, tisíciletí starých, se středem na cihlově červené tabuli umístěné na přesném místě, kde podle buddhistických písem matka Buddhy „ušla 20 kroků, chytila větev stromu a obrátila se k východu " předtím, než se princ Siddhártha Gautama narodil. Cesta se stává o to klidnější a zajímavější, jestliže nasednete místní autobus z Lumbini do Tilaurakotu, kde archeologové odkryli zříceniny paláce krále Suddhodana, vládce Kapilavastu. Bylo to právě tam, kde žil Guatama Buddha v přepychu než ve svých devětadvaceti letech opustil královskou rodinu a poprvé spatřil lidské utrpení. Cestou po prašných zříceninách cihlových zdí si lze jen těžko představit toto místo jako bohatý palác. Určitě však oceníte pokojné ticho tohoto stromy osázeného archeologického naleziště, které je obklopeno mílemi smaragdových pastvin.

Lumbini_6Zelená pole se rozprostírají na míle daleko okolo zříceniny Tilaurakotu. © Casper1774 Studio / Shutterstock 

Za území Lumbini

V dosahu okolní krajiny jsou označená místa spojená se životem Buddhy, která jsou dokonce ještě méně navštěvovaná. V Gotihawě, pět kilometrů jihozápadně od Tilaurakotu, objevíte oprýskaný pahýl druhého Ašókova sloupu označujícího místo narození Buddhy Krakučhandy, prvního Buddhy dnešního věku, a osm kilometrů  severozápadně od města Niglihawa je další Ašókův pilíř  připomínající rodné místo Buddhy Kanakmuniho, druhého Buddhy současné doby.

V Kudanu, pět kilometrů jižně od Tilaurakotu, monumentální podstavce ze zmizelých stúp označují místo lesního háje, kde Buddha formuloval několik klíčových principů buddhistické doktríny. Pár prašných ruin ve městě Devadaha, dvacet osm kilometrů západně od Lumbini, symbolizuje rodné místo Buddhovy matky. Několik málo turistů, kteří zabloudí do těchto míst, přicházejí se zvědavostí zažít venkovský život ve věčných pláních, stejně jako sem cílí za archeologickým výzkumem.

Samozřejmě se nemusíte omezovat pouze na buddhistické zajímavosti. Lumbini se nachází v malé vzdálenosti od mnoha dalších zajímavých okruhů Teraje a oblasti Middle Hills.

Hned na sever, kde se pláně postupně proměňují v kopce pohoří Mahábhárat, naleznete Tansen - klasické nepálské kopcovité město, typické starobylou newarskou architekturou, kterou navzdory svému mírumilovnému charakteru spatří jen hrstka návštěvníků. Odtud vedou nenáročné procházky do kopců ke kmenové vesnici Magar a chátrajícímu Ranighat Darbar, baroknímu paláci, který byl postaven pro generála vyhnaného z Káthmándú za jeho vzbouření se proti vládě. A pak je tu také Národní park Čitvan, nejpopulárnější útočiště v Nepálu pro tygry a indické nosorožce, hned na odbočce z hlavní cesty do metropole Káthmándú.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Nepálu? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Nepál. 

Treking v Nepálu LP
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

 

Napsal: Lonely Planet

Předchozí článek

Rozvoj eko-gramotnosti v Indonésii

Další článek

10 míst s tou nejvánočnější atmosférou v New Yorku

Související články

Články

Indická Chennai

Tři a půl hodiny letu z Dubaje a garantuju vám, že se ocitnete v jiném světě. Obklopí vás nikdy nekončící dopravní špička, ve které se však Indové perfektně vyznají, na každém rohu vonící čerstvě připravená samosa a tak upřímné úsměvy lidí, že vás to místy až bude vyvádět z míry. Chennai neboli Madras poprvé Možnosti dopravy jsou ve městě Chennai, dříve zvaném Madras, takřka neomezené. Perfektně tady funguje jak Uber, tak místní servis sestávající z vozítek zvaných rikša, které vás odvezou všude tam, kam budete potřebovat. A naúčtují si to podle taxametru, stejně jako normální…

Články

Nepál – turistická perla Himálaje

Návštěva Federativní demokratické republiky Nepál, jak zní oficiální název země od sesazení posledního nepálského krále v polovině roku 2006, je naplněním cestovatelských snů každého, kdo na svých výpravách vyhledává přírodní krásy a rozmanitost cizích kultur. Některé oblasti byly ještě do 90. let minulého století pro cizince zcela nepřístupné. Svou rozlohou maličká země, pevně semknutá svými dvěma sousedy Indií a Čínou, v sobě skrývá potenciál pro prožití mimořádně silných zážitků. Za vstupní bránu do Nepálu je bez nadsázky možné označit mezinárodní letiště v Káthmándú, kterým se do země dostává, zejména z Indie, největší počet turistů. Letiště překvapí skrovnými rozměry, ovšem po absolvování nezbytných vstupních procedur a zaplacení povinného víza můžete být do hodiny ubytovaní…

Články

Spaľovač mŕtvol z indického Váranasí

Daj, daj peniaze pre chudobných! Diabolsky vyzerajúci spaľovač mŕtvol sa rukami špinavými od popola naťahoval po manželovej fotoveste s vreckami. Oči mal podliate krvou od večného dymu z kremačných ohňov a zuby červené od žuvania betelu. Musíš prispieť! postavil sa nám rozhodne do cesty. Manikarnika ghát je jedným z najznámejších, najpozoruhodnejších miest v indickom svätom meste Váranasí. Ich počet sa na ôsmich kilometroch posvätného brehu na vonkajšom ohybe rieky Gangy mení. Sú gháty kúpacie, také, kde sa perie, pri niektorých stoja chrámy, a tak tam veriaci chodia vykonávať rituálny…

Články

Mystické Žluté hory

Žluté hory neboli Huangshan se nacházejí na východě Číny v provincii Anchuej jižně od řeky Jang-c’-ťiang. Byly zařazeny do světového dědictví UNESCO a jsou jednou z nejnavštěvovanějších míst v Číně. Nejvyšší vrcholky sahají do výšky až 1 806 m. n. m. a skalní masivy jsou složeny ze světlé žuly. Žluté hory byly jedním z nejkrásnějších míst, které jsem při své cestě po Číně navštívila. Moje cesta započala v Šanghaji. Po asi 10 hodinách jízdy autobusem ve zběsilém čínském provozu, kdy se pořád troubí a kličkuje, přijíždím do městečka Tangkou, které leží přímo pod Žlutými horami a je tak skvělým…