Kavkaz volá! Šest důvodů proč navštívit Gruzii

Shutterstock

Gruzie se rozprostírá na rozhraní Evropy a Asie a leží zčásti mezi úpatím Velkého a Malého Kavkazu. Její bohatá kultura a různorodá krajina kontrastují s tím, jak skromná svou rozlohou tato země je. Subtropická údolí a impozantní hory budí respekt, zatímco proslulá a vřelá pohostinnost gruzínských lidí vybízí návštěvníky k tomu, aby zemi pochopili hlouběji včetně jejího dědictví.

Existuje nespočet důvodů, proč srdečnou Gruzii plnou překvapení navštívit. My přinášíme alespoň šest z nich. 

Staré Město metropole Tbilisi je známé svými lázněmi. Ve čtvrti Abanotubani se nachází kopule se sírovými koupelemi a město zdobí barevné domy s dřevěnými balkony. © saiko3p / Getty Images

Kouzlo hlavního města Tbilisi

Gruzínská metropole je půvabně chaotická. Její velkolepé rozsáhlé bulváry se táhnou dolů na křižovatku dlážděných ulic daleko od hlavních dopravních cest a staré meandrující uličky si říkají o pozornost uprostřed moderní architektury plné pravidelných tvarů ze skla a oceli. Projděte se ulicemi svahu na Starém Městě, abyste získali nejlepší pohled na historii Tbilisi. Mnohé z budov byly pečlivě opraveny a jejich složitě vyřezávané dřevěné verandy ční nad zbarvenými domky pod nimi. Známé sirné koupele ve městě, neboli abanotubani, dnes pokračují v ozdravování návštěvníků a to i staletí poté, co byly povzbuzující horké prameny objeveny.

Za Starým Městem se nachází pevnost Narikala, která korunovala osídlení místa od čtvrtého století. Dnes je dostupná také lanovka poskytující široký výhled na Tbilisi včetně pohledu na vlnový Most míru (2010) připomínající konec války s Ruskem. Hned na západ od pevnosti dramatická socha ze sovětské éry Kartlis Deda (Matka Gruzie) dohlíží na město jak s benevolencí, tak silou; v jedné ruce třímá misku s vínem, aby přivítala přátele, a v druhé ruce svírá meč, kterým hrozí nepřátelům. 

V klášteře Gelati, který je součástí UNESCO, byly zachovány barevné náboženské fresky © Gemma Graham / Lonely Planet

Církevní vzdělání 

Je téměř nemožné navštívit Gruzii a uniknout hluboké úctě k jejím starobylým klášterům a katedrálám. I když se chrámy mohou zdát podobné, každý z nich je jedinečně krásný a sám o sobě historicky významný. Například organizací Unesco posvěcený klášter Gelati v Kutaisi byl vybudován během Zlatého věku země ve dvanáctém století a během tohoto období byl prosperujícím centrem akademické inteligence. Jeho zakladatel král David Budovatel (proslulý jeho cílem sjednotit východní a západní Gruzii) tu bych pochován k odpočinku a kostel je pod pokračující rekonstrukcí, aby své dědictví věrně uchoval. 

V kontrastu k tomu naopak katedrála Bagrati byla obnovena mnohem více strhujícím způsobem. Dalším příkladem je také kopule v Kutaisi, která byla těžce poškozena během osmanské invaze v sedmnáctém století. Od roku 2010 na ní ale začaly renovace, když italský architekt Andrea Bruno ambiciózně přestavěl části, které byly úplně zničeny, pomocí zcela moderních materiálů jako je lesklá ocel a sklo. Navzdory svému modernímu hávu, který je vizuálně úchvatný, působí vzhled kopule stále citlivě. Přestože projekt s pokrokovým postojem architekta získal několik mezinárodních cen, výsledek šel nakonec na úkor získání statusu Unesco. Ne však všechny z nejkrásnějších svatých míst dosahují rozměrů katedrál. Skromný klášter Motsameta je méně impozantní, ale posvátné pozůstatky dvou svatořečených bratrů zde stále ještě inspirují církevní shromáždění k rituálům uctívání. Ke klášteru patří i jeho velkolepé umístění s výhledem na roklinu uprostřed bohatého zeleného lesa lákající návštěvníky už z dálky.

Pohanské divadlo u jeskyně Uplistsikhe © Gemma Graham / Lonely Planet

Starověké dějiny v Uplistsikhe

Na větrném kopci v blízkosti Gori na východě země se nacházejí fascinující pozůstatky jedné z nejdůležitějších pohanských osad v Gruzii. Tento labyrint jeskyní se datuje do sedmého století před Kristem. Kdysi tvořilo město Uplistsikhe sedm set z nich, dodnes se jich zachovalo ale asi jen dvě stě padesát. Ačkoli pohanství ve čtvrtém století po přijetí křesťanství vymřelo, Uplistsikhe bylo obýváno až do roku 1300 a kolonie nadále prosperovala díky svému strategickému postavení na obchodní cestě Silk Road.

Dnes se tu můžete procházet prašnými kamenitými ulicemi a ohlédnout se přitom skoro dvě tisíciletí do historie, abyste spatřili stopy tehdejšího každodenního života: apotéku s desítkami individuálních výklenků vytesaných do skály, které slouží k vystavování a ukládání léčivých předmětů, divadlo pro zábavu a rituály, pohanské chrámy k uctívání, velkou síň pro uvítání vznešených návštěvníků, a dokonce i základnu pro nalévání vína. Více znepokojivá je díra v hlavní ulici, která slouží jako okno dolů do vězení, kde byli drženi vězni jako varování těm, kteří procházeli kolem.

Vinný sklípek a ochutnávky ve vinařství Khareba v Gruzii © Radiokafka / Shutterstock

Zázraky vína

Vinice jsou součástí gruzínské národní duše a s důkazem řemesel, která se datují osm tisíc let zpátky do historie, není těžké pochopit proč. Gruzínci jsou hluboce pyšní na to, že stále používají tradiční způsoby, jakými vytvářejí své ročníky: zde se hrozny lisují se vším, co k nim patří včetně semen, kůže a stonků, a tento obsah je následně přenesen do velkých hliněných hrnců nazývaných qvevri a umístěn do podzemí několik měsíců k fermentaci. Výsledkem procesu je "přírodní" chuť a víno s mnohem hlubší barvou. Pokud vám víno lahodí, můžete tu ochutnat vzorky několika různých odrůd. Vinařství Khareba ve východním regionu Kakheti vyrábí jak evropská, tak i vína ve zpracování qvevri s využitím různých gruzínských odrůd hroznů. Rozlehlá vinařská oblast se rozkládá v údolí ohromující krajinné oblasti a zdejší vína stárnou a jsou uchovávána v dokonalých podmínkách díky tunelu, který byl do hor vybudován během sovětské éry.

Vinařství Iago v Mcchetě je mnohem menší rodinnou záležitostí a produkuje omezené množství vín z hroznů Chinuri, které jsou pěstovány v jejich vlastní vinici. Prohlídky věnované vínu jsou zde intimním zážitkem a degustace je podávána také společně s vynikajícími gruzínskými pokrmy v rámci útulného prostředí. A pokud jste dostatečně odvážní, ochutnejte také nějakou čaču, temperamentní spirit destilovaný z dužiny zbývající z fermentace hroznů. Vezměte to ale zlehka - domácí odrůdy mohou mít až 65% alkoholu. Gaumarjos (na zdraví)!

Adjaruli khachapuri, regionální variace naloženého sýra na chlebovém koláči pokrytém vejcem © Sergiy Palamarchuk / Shutterstock

Povzbudivá kuchyně

Přijeďte do Gruzie hladoví, protože budete potřebovat zdravou chuť k jídlu. Jídlo je zde neuvěřitelně povzbudivé a vydatné. Navíc je srdečnou součástí společenských příležitostí, pokrmy se tradičně servírují na velké společné talíře. Patří k nim pikantní dušené jehněčí, hovězí nebo kuřecí maso s khinkali (pikantní knedlíky plněné masem, bramborami nebo vývarem), čerstvé saláty, uzené sýry a zeleninové pokrmy jako pkhali (pasta z baklažánu, ořechů a česneku). Zatímco každý region má své vlastní speciality, existují některé všudypřítomné pokrmy, které se najdete na jídelníčcích po celé zemi. Jejich typickým zástupcem je khachapuri – v podstatě plochý chléb podobný koláči plněný roztaveným sýrem. Tento pokrm má několik regionálních variací, které byste měli všechny postupně ochutnat k vašim průzkumným účelům a vzápětí si pak na chvíli zdřímněte.

Jako sladkou tečku, která doprovází kávu po večeři, vyzkoušejte kousek churchkhely. Vyrábí se tak, že se ponoří řetízek vlašských ořechů do karamelovité hroznové pasty a pak se zavěsí k vysušení do vzduchu. Tuto barevnou variaci cukroví můžete vidět pověšenou na stáncích po celé Gruzii. Když se vám poštěstí, narazíte na restauraci, kde se podává vynikající gruzínská kuchyně v celostátním měřítku, ale pro skutečně autentickou chuť zamiřte do Barbarestanu v Tbilisi: jejich menu bylo vytvořeno pomocí tradičních receptů z kuchařské knihy z devatenáctého století.

Socha "Muž a žena" od Tamary Kvesitadze je důvěrně známá jako "Ali & Nino" po tragických milencích, kteří inspirovali tento umělecký počin. © Gemma Graham / Lonely Planet

Kouzlo pobřeží Batumi

Na pobřeží Černého moře se třpytí Batumi, jehož klidná atmosféra dokonale sluší  odpočinkovému přímořskému letovisku. Šest kilometrů dlouhou pěší promenádu Batumi Boulevard lemují hned za pláží stromy a její součástí jsou i upravené zahrady, sochy, fontány a kavárny. Je proto ideální pro klidnou procházku. Každý den se místní obyvatelé a návštěvníci shromažďují na nejsevernějším konci bulváru, aby sledovali pohybovou plastiku "Man and Woman" od Tamary Kvesitadze v akci. Sohy jsou také známé jako 'Ali & Nino' pojmenované po tragických postavách v romantickém stejnojmenném románu. Sedm metrů vysoké sochy se otáčejí a vzájemně míjejí, což symbolizuje odloučení páru po Sovětské invazi. Architektura města Batumi je velmi rozdílná ve srovnání s metropolí Tbilisi: styl nabízí od každého něco v rozsahu od obnovených belle époque budov na Evropas Moedani (Náměstí Evropy) až po stoupající Věž Batumi (společně s ruským kolem v polovině budovy), přes bývalé sovětské budovy, které dostaly vzhled inspirovaný Gaudím. S ohledem na zábavu, rozlehlost a vývojový rozmach je v Batumi rozhodně co k vidění.  
 
Úchvatné přírodní krásy, hluboce pohostinní lidé, malebné vesničky a kosmopolitní metropole dělají oblast jižního Kavkazu napínavým a nekonvenčním místem k objevování.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Gruzie? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Gruzie, Arménie & Azerbajdžán. 



Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde n
webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

Napsal: Lonely Planet

Předchozí článek

Představujeme - Colorado

Další článek

5 nejšílenějších staveb na Srí Lance

Související články

Články

8 věcí, za kterými se vydat do hlavního města Litvy

Vilnius, hlavní město Litvy už dlouhá léta tiše okouzluje turisty, kteří sem zavítají, láká návštěvníky na největší historické centrum ve východní Evropě, celé v barokním stylu, a pak je udivuje nekomerční elegancí a perfektní nabídkou historie i kultury, která má svůj jedinečný, litevský půvab. Vilnius na první pohled neslibuje moc, ale nabídne vám toho nakonec tolik, že nebudete vědět, co dřív. Existuje mnoho důvodů, proč navštívit toto zvláštní, kreativní a příjemně celistvé město: zde je 8 nejlepších věcí, které můžete ve Vilniusu podniknout. Zvonice vilniuské katedrály skrze její tyčící se klasicistní sloupy © Ekaterina Pokrovsky / Shutterstock Nechte se okouzlit šarmem Starého…

Články

Reklama na stopování - Ukrajina za 4 dny

Parta kamarádů se rozhodla stopovat. Chtějí poznat něco nového a zažít nějaké dobrodružství. Proto padá volba na stopování. Je to nejjednodušší způsob, jak poznat fajn lidi a zjistit něco o jejich zvycích a kultuře, která se nemusí nutně měnit jen s hranicemi jiných států. Začátek cesty Mířím na ÚAN Florenc a v hlavě se mi honí spoustu myšlenek, většinou ne moc dobrých. Plán cesty je následující: za 4 dny prostopovat více jak 1600 kilometrů po žalostně udržovaných slovenských a ukrajinských cestách. To by samo o sobě nebylo tak špatné, ale počasí se netváří nadějně…

Články

Fototrip za sopečnými krásami Arménie

Esencí Arménie jsou sopky v čele s národním symbolem – horou Ararat, ležící ovšem za současnými hranicemi země a malebné kláštery a kostelíčky, rozházené po krajině. Podívejme se do Geghamských hor. Na břehu Sevanu S rozlohou 940 km2 a hladinou v nadmořské výšce 1900 m n. m. je Sevanské jezero vpravdě horským arménským mořem. Nedaleko stejnojmenného města na břehu jezera se na skalnatém poloostrovu tyčí Sevanský klášter, kterému dominují dva kostelíky z 9. století, od nichž je nádherný výhled na…

Články

Astana – hlavní město Kazachstánu

Dovedete si představit velké město uprostřed široširé pouště? Absurdní supermoderní město, jaké v Evropě nenajdeme? Navštivme kazašské hlavní město Astanu. Vyrostlo za zhruba dvacet let a udivuje své návštěvníky architektonickým rozmachem. Město rychlokvaška. Zkusme se oprostit od úvah, zda země bohatá na ropu neměla své bohatství užít jinak a investovat spíš do rozvoje průmyslu, infrastruktury a sociálního systému. Nemysleme na to, že město vzniklo – s trochou nadsázky - pro potěšení jednoho člověka. Pokud to dokážeme, pak určitě stojí za to Astanu vidět. Strávila jsem zde s kamarádkou při návštěvě Kazachstánu osmačtyřicet hodin a bylo na co koukat. Moderní architektura, typické prvky architektury sovětské a asijská ornamentalistika – to vše tvoří Astanu Trocha historie, bez které člověk netuší proč Před dvěma sty lety se po zdejší stepi proháněli pastevci koní. Klimatické podmínky na jaře a na podzim obdobné jako u nás. V létě však zde může…