Central Park – americký příběh

Pro názornost: New York měl na začátku 19. století 60 000 obyvatel. Na jeho konci skoro 3, 5 milionu, tedy skoro 60x víc. Je pravda, že ve stejné době živelně rostly i jiné světové metropole: počet obyvatel Paříže vzrostl pětinásobně, v Londýně to bylo podobné. Ve Vídni bydlelo na konci 19. století sedmkrát víc lidí, než na jeho začátku. Ale v žádné ze světových metropolí nebyl růst populace tak fenomenální, jako právě v New Yorku.

Zapáchající metropole

A tahle masa lidí, chudých i bohatých, se v přelidněných ulicích začala už někdy  před 180 lety obrazně i doslova dusit. Chudina bydlela v přelidněných činžácích se společnými suchými záchody na dvorcích. Na každý jeden z nich připadaly desítky lidí. Potrubní kanalizace se budovala bolestně pomalu a dlouho a to znamenalo, že se žumpy vyvážely po nocích koňskými povozy. I když to bylo zakázané, fekálie se obvykle vypouštěly na nábřežích přímo do řeky Hudson nebo do East River. Procházka v jejich okolí  nebyla podle dobových svědectví nijak příjemným zážitkem pro nosy korzujících.

Ale nešlo jen o soužití lidí s lidmi. V knize Gotham: Dějiny New York City do roku 1898 autorů Burrowse a Wallace se dočtete, že se ke konci 19. století ve městě pohybovalo pravidelně nějakých sto tisíc koní. Ti společně vyprodukovali podle střízlivých odhadů asi 1 milion 130 tisíc kilogramů kobylinců denně. A tyhle hromady koňských exkrementů dotvářely „voňavý“ koloryt New Yorku.
Bydlet v tom městě v  19. století zkrátka nebyl žádný med pro chudé ani pro bohatší Newyorčany, kteří museli sdílet společný prostor, ať se jim to líbilo nebo ne. A i když radnici v té době ovládala zkorumpovaná politická instituce demokratické strany zvaná Tammany Hall, pochopili otcové města, že je situace neudržitelná. Newyorčané prostě potřebovali nutně místo, kde by se mohli projít a nadechnout. Zrodila se tedy myšlenka parku v centrální části ostrova Manhattan – odtud Central Parku.

TIP: Poznejte New York, Floridu, Národní park Everglades a mnoho dalšího. Poznávací zájezdy do USA připravuje GO2 na míru s českým průvodcem žijícím přímo v destinaci. 

Porodní bolesti šlechetného úmyslu

Nápad vytvořit veřejný park pro celou početnou komunitu byl vznešený. Ale to, co následovalo, moc hezké ani vznešené nebylo. Území plánovaného parku totiž museli nejdřív opustit tisíce irských imigrantů a černochů, kteří se tam usadili bez povolení v předchozích desetiletích. Následovala demolice jejich příbytků, které se asi nejvíc podobaly dnešním favelám v jihoamerických městech.
Když ale jejich marné a bezmocné protesty po několika letech utichly, začala se konečně budovat oáza zeleně protkaná stezkami a pěšinami, stromy, loukami, jezírky a umělými potoky. Ani ta stavba nebyla bez komplikací: proslulý krajinný a zahradní architekt Frederick Law Olmstead, hlavní autor návrhu podoby parku, se dostával do sporů se zkorumpovanou radnicí a opakovaně rezignoval.
Nicméně Central Park (sice nakolik několikanásobně předražený oproti původním odhadům) se nakonec otevřel veřejnosti a přímo ve středu Manhattanu nabídl příjemné místo k odpočinku a rekreaci, volnému nadechnutí a oddechu v jinak nepříliš voňavé a hektické metropoli.

Světlo střídá stín i v New Yorku

Za století a půl existence pak prodělal přinejmenším dvě období úpadku, kdy nebylo radno do Central Parku vstupovat hlavně za tmy. To první přišlo ve dvacátých letech dvacátého století s ekonomickou konjunkturou. Lidé měli auta, do přírody mohli najednou dál z města za levný peníz i vlakem, park nebyl tak potřebný jako dřív. Na Manhattanu navíc ceny pozemků rostly do závratné výše a to vedlo k obrovskému tlaku developerů na postupné ukrajování z plochy, která se z čistě ekonomického hlediska nezdála rozumně využitá. Město takovým tlakům pro výstavbu v Central Parku odolalo.
Potom přišla krize, Central Park se stal na nějakou dobu útočištěm nezaměstnaných, kteří na jeho ploše přebývali v boudách a přístřešcích postavených ze dřeva, plechu a všeho, co bylo po ruce. Nehezkou jizvou na tváři města připomínající pomíjivost ekonomické prosperity a finanční bubliny dvacátých let.

Naštěstí pro příští generace se na scéně objevil nový starosta New Yorku Fiorello Henry La Guardia, syn italského otce a židovské maminky od Jadranu, který nastolil pořádek. Ano, právě po něm se jmenuje druhé newyorské letiště určené hlavně pro vnitrostátní spoje. Ač republikán, byl La Guardia zvolený za vlády demokratického titána Franklina D. Roosevelta. Central Park nechal bez milosti vyklidit, vyčistit a zrekonstruovat. Znovu se z něj stalo místo, kde se přímo na Manhattanu dal najít klid a mír.
Pak se příběh skoro ve stejné podobě opakoval: od 60. let minulého století se New York dostával do stále hlubší sociální a finanční krize. Jen na několika místech to bylo tak viditelné, jako v Central Parku. Stalo se z něj nebezpečné místo, kde se obchodovalo s drogami. Při návštěvě po setmění si chodci koledovali o ozbrojené přepadení, odpadky se uklízely sporadicky, infrastruktura chátrala.

Nástup filantropů

Vládu nad parkem dostala nakonec začátkem osmdesátých let minulého století do rukou dobročinná a nezisková Central Park Conservency. U jejího zrodu stáli bohatí obyvatelé města, kteří už se na stav parku prostě nemohli nečinně dívat. Byl mezi nimi mimochodem také finančník George Soros, dnes tak odsuzovaný mnohými politiky v naší části Evropy kvůli financování Středoevropské univerzity. Movití Newyorčané s pocitem odpovědnosti za veřejný prostor se prostě dohodli s radnicí a organizace Central Park Conservancy dodnes park spravuje, přičemž z vlastních zdrojů hradí asi tři čtvrtiny nákladů na jeho údržbu a každodenní provoz.

A díky takovému mixu soukromých a veřejných peněz, dobré vůli mnoha tisíců lidí a hlavně respektu k základním pravidlům soužití superbohatých a naopak vůbec ne bohatých a tvrdě pracujících lidí v New Yorku dodnes Central Park funguje v srdci metropole kapitalistického světa. Je otevřený pro veřejnost, žádné vstupné se neplatí, může si ho zadarmo užívat každý návštěvník města, bez ohledu na to, odkud přiletěl, přijel nebo připlul. Jak americké!

Láká vás New York. Vyberte si jeden ze zájezdů do USA a objevte kouzlo tohoto města na vlastní oči. 

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se New Yorku? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet New York. 


Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na
webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

Napsal: Vít Pohanka - CK GO2

Předchozí článek

TOP 10 evropských destinací pro rok 2019

Další článek

Nejlepší jednodenní výlety z Kodaně

Související články

Články

Ze západu na východ ‒ tři státy USA, tři kultury

Přemýšlíte, že se vydáte do „země splněných snů“? Který z padesáti států USA zvolit, pokud zrovna nemáte tři měsíce dovolené k návštěvě alespoň jedné třetiny? Já jsem se při své druhé, tentokrát čistě cestovatelské návštěvě rozhodla pro tak trochu tradičně netradiční trojici. Kalifornie, Nové Mexiko a Boston. Spojené státy jsou v dnešní době turisticky lehce dosažitelnou destinací. Z Evropy se při troše plánování a sledování cen dají sehnat letenky za relativně dobrou cenu. Čím více na západ se budete ubírat, tím cena letenek pochopitelně poroste, a to hlavně v sezóně. Nezapomeňte také zažádat o tzv. ESTA,…

Články

Podzim v New Yorku

Pokud se mě zeptáte, které období je nejlepší pro návštěvu New Yorku, bez velkého přemýšlení odpovím: podzim. Každé období má něco do sebe. Každý měsíc v roce nabízí něco navíc, co okoření vaši návštěvu metropole. Ale je to právě podzim, který má podle mého názoru tu správnou kombinaci příjemných teplot, zajímavých svátků a akcí, doplněnou kontrastem melancholického tajemna ulic velkoměsta a barevností spadaného listí. Podzim sluší New Yorku nejvíc. Období podzimu přitom pro mě dlouho patřilo k tomu nejméně oblíbenému. Jeho příchod znamenal konec prázdnin, školu, pochmurné deštivé počasí a předzvěst měsíců krátkých studených dní. Zvlášť ty listopadové jsem většinou přetrpěla v depresivní náladě a v těšení se na první advent. A bylo to právě v polovině…

Články

Když do New Yorku, tak určitě i do Queensu

Newyorský Queens byl dlouho přehlíženou čtvrtí. Zastiňoval ho samozřejmě Manhattan, menší, ale nejslavnější z pěti částí New Yorku. Přesto se ale Queens v posledních letech drápe na výsluní. Jako houby po dešti tu rostou butikové hotely i pivovary, rozrůstá se umělecká scéna a spousta věcí se děje i okolo pobřeží. Z toho vyplývá jediné – jestli vyrážíte do New Yorku, navštivte i Queens. Queens je největší z newyorských čtvrtí. Žije tu přes dva miliony lidí, ale mnohem zajímavější než velikost populace je její etnická pestrost. V Queensu se skutečně sešli lidé ze všech koutů světa – tady je to opravdový tavicí kotlík. Chcete čísla? V Queensu najdete přes stovku různých národností, lidé…

Články

10 důvodů, proč jet (znovu) do New Yorku

Město, které nikdy nespí, toho za poslední rok zvládlo opravdu hodně. V roce 2014 odhalilo muzeum 9/11 Memorial svou desetitisícovou sbírku artefaktů, byla dokončena poslední část High Line a poprvé od roku 1910 se návštěvníci Coney Islandu mohou projet na horské dráze. Děje se tu tolik fascinujících věcí, že dokonce i velryby se vracejí. Na konci května 2015 se na Dolním Manhattanu otevře vyhlídková plošina nejvyšší budovy na západní polokouli. Nikdo nepotřebuje záminky, aby si zamluvil let do New Yorku na tento rok – nicméně deset vám jich přinášíme. Vyhlídka One World Observatory Největší (nebo alespoň nejvyšší) událostí roku 2015…