Borneo - putování malajským pobřežím bez větších výdajů - 2. část

Borneo je třetí největší ostrov světa a státy Východní Malajsie zabírají necelou třetinu jeho rozlohy. Asi tři čtvrtě procenta patří malému, ale velmi bohatému sultanátu Brunej a zbytek ostrova, pod názvem Kalimantan, připadl Indonésii. Velkou část Bornea dodnes pokrývá vzácný původní prales. Díky tomu zde vládne jedna z nejvyšších biodiverzit na světě, vědci tu objevují stále nové druhy zvířat i rostlin a mnoho z nich je endemických. Vydejte se s námi další část cesty za přírodou a trochou historie...

Nezajímavé Bintulu a neprávem opomíjený NP Similajau

Po přírodních krásách jihozápadního Sarawaku se přesouváme nočním autobusem do Bintulu, na půli cesty mezi Kuchingem a Miri, městy na opačných koncích Sarawaku. Zajímavého tu nic moc není, pobřeží hyzdí ropná rafinérie, a pokud už tu někdo zastaví, tak spíš kvůli odpočinku na dlouhé cestě. Bohužel tím trpí nedaleký (asi 30 km) národní park Similajau, skrytý klenot. Navíc veřejná doprava sem nejezdí, je třeba mít vlastní, anebo jednoduše dostopovat, jako to děláme my. 

Borneo2_1
Liduprázdné zlaté pláže v NP Similajau

Park zahrnuje pobřeží i velkou rozlohu v moři, je zapojen do ochrany korálů a stará se o želvy, které na jeho plážích kladou vejce. Similajau není tak pestrý jako třeba Bako, ale i tak jeho pobřeží pokrývá nádherný, vysoký, živý les, dlouhé zlaté pláže prokládané členitými skalami, které vystupují zejména za odlivu, nebo neuvěřitelně staré a rozrostlé mangrovy. Znovu se nám potvrzuje, že na Borneu má člověk k přírodě vždy velmi blízko, když nám třímetrový had bojga v nočním lese málem způsobí infarkt, nebo když si hledíme z očí do očí jen na šířku řeky s postrachem celého ostrova, krokodýlem mořským.

Tři dny tu trávíme prakticky sami, jen s lesními a vodními tvory, což ještě umocňuje naše nadšení z tohoto parku, tajného pokladu, který jsme na Borneu nalezli. 

Borneo2_2
Krokodýl mořský je obávaným predátorem břehů a ústí řek

Národní park a jeskyně Niah, pravěký úkryt i zdroj jedlých hnízd

Jelikož výprava do největších jeskyní na Borneu v NP Gunung Mulu zůstala též mimo naše možnosti, stává se dalším cílem jiný park s jeskyněmi, Niah. Ze Sarawackého muzea víme, že zde probíhal dlouholetý archeologický výzkum a byl nalezen nejstarší důkaz osídlení Bornea - lidská lebka Deep Skull z doby před 40 000 lety. To je ale jen jedno z lákadel národního parku ležícího v polovině cesty mezi Bintulu a Miri, nedaleko hlavní silnice, takže i sem hladce dostopujeme.

Návštěvnická trasa vede skrze 3 jeskyně - Traders' Cave, kde v 70. letech bydleli sběrači jedlých hnízd ptáků salangan celou sezónu a prodávali je; Great Cave s dechberoucími rozměry (jen délka stezky skrze jeskyni je 1,5 km), která byla a je hlavním cílem sběračů hnízd i guána; a Painted Cave, v níž se našly pravěké nástěnné malby a mnoho lidských ostatků z různých časových období.

Borneo2_3
Vstup do Velké jeskyně v NP Niah

Kromě jeskyní nabízí NP Niah krásný nížinný les s mohutnými stromy a rozeklanými vápencovými skalami, trek na horu s vyhlídkou, nebo k tradičnímu obydlí místních lidí, dlouhému domu (longhouse).

Oproti ostatním parkům, kde nás nechávali stanovat v altáncích nebo na verandě prázdných chat (což se hodí při častých deštích - nemusíme se pařit v dvouvrstvém stanu), včetně využívání venkovních zásuvek, je zázemí Niahu o dost méně přátelské, a tak i jedna nepohodlná noc stačí a po návštěvě parku hledíme co nejrychleji zmizet. Vyplácí se trochu drzosti a přímý dotaz na odvoz a vida, sympatický mladý pár nás bere až do Miri, kam i sami míří. 

Borneo2_4
Miri a první ropný vrt na Borneu, dnes již mimo provoz

Miri

Miri má dnes dvě zcela antagonické podoby. Je to hlavní město sarawacké těžby ropy, ostatně právě zde byl postaven první ropný vrt na Borneu v roce 1910, známý jako Well no. 1 či Grand Old Lady (fungoval do roku 1972). V 50. letech se většina těžby přesunula na moře, nicméně navzdory tomu jsou kolem Miri stále velmi pěkné potápěčské lokality s korálovými útesy. My si ke Grand Old Lady a muzeu na kopci dáváme odpolední výšlap, aspoň trochu protáhneme kosti a shora máme parádní výhled na město.

Druhá podoba Miri je ta turistická - pro Malajsijce a Bornejce je takovým "středomořským letoviskem" s pobřežní kolonádou a nepřeberným množstvím seafood restaurací. A spoustou soch mořských koníků. Pro ostatní turisty je Miri hlavně branou do populárního národního parku Gunung Mulu a na vysočinu Bario (kam odsud létají vrtuláče), nebo do sultanátu Brunej.

Borneo2_5
Miri - maják ve tvaru mořského koníka je oblíbené výletní místo

Sultanát Brunej, jedna z nejmenších a nejbohatších zemí světa

Naše pozemní putování malajsijským Borneem přináší i bonus nově navštívené země, malého sultanátu Brunej, zdánlivě vklíněného mezi Sarawak a Sabah. Pravda je taková, že kdysi skoro celé území Sarawaku patřilo Bruneji. V roce 1838 vypuklo povstání domorodých Dajáků, které sultánovi pomohl potlačit britský obchodník James Brook, čímž si vysloužil správu území Sarawaku (a založil tak dynastii "bílých rádžů"). Sarawak se později stal správním územím Velké Británie, stejně jako Brunej. Říká se, že současný sultán Bolkiah, vystudovaný v Evropě a navyklý nadstandardním vztahům s Británií, byl téměř "donucen" podepsat v roce 1984 nezávislost Bruneje.

Brunej a její hlavní město Bandar Seri Begawan bývá přirovnáváno k Singapuru či dokonce Dubaji, ale ve skutečnosti je to taková větší asijská vesnice. Kromě nádherné mešity Sultána Omara Ali Saifuddiena, sultánova paláce a několika hrobek není ropné bohatství země nijak extra vidět. Na první pohled. Brunejci to poznají dobře - neplatí daně, mají zdarma lékařskou péči i vzdělání, litr benzínu tu stojí posledních 30 let půl brunejského dolaru, tedy asi 9 Kč.

Některé věci, jako třeba ubytování, jsou v Bruneji velmi drahé, a tak nám nezbývá, než strávit noc na lavičce venku, jako správní bezďáci. Vynecháváme s těžkými batohy vyhlášenou "plovoucí vesnici" (Floating Village, Air Kampung), největší na světě, a místo zkoušíme velmi zajímavé Muzeum královských insignií (Royal Regalia Museum). Sídlí v extravagantní budově a obsahuje jak korunovační klenoty a jinou sultánovu "výbavu", tak i dary cizích státníků brunejskému sultánovi. Tady konečně nabyde člověk trochu dojmu sultánova pohádkového bohatství.

V Bruneji, a vlastně i na většině míst Sarawaku se cítíme vždy dobře a bezpečně - lidé díky britské správě mluví perfektně anglicky a navíc jsou neskutečně milí, zdvořilí a pohostinní.

Borneo2_6
Brunej - mešita sultána Saifuddiena je jedním za symbolů země

Celní smršť na trase Sarawak - Brunej – Sabah

Většina turistů volí rychlejší a jednodušší přejezd z Bruneje do Sabahu lodí, případně ze Sarawaku rovnou přelétává, ovšem po zemi - a nejlépe stopem - je to ta správná legrace (o finanční výhodě nemluvě). My kombinujeme chůzi se stopem a před a za každou hranicí musíme chytat nový odvoz. Díky tomu se ale seznamujeme hned s několika úžasnými lidmi a sdílíme navzájem své životní příběhy.   

Při pohledu na mapu je vidět, že území Bruneje obklopuje a dokonce přetíná Sarawak, no a jelikož i Sarawak se Sabahem mají mezi sebou aktivní hraniční přechod, čeká nás na této trase celkem 5 hraničních kontrol: Sarawak/Brunej, Brunej/Sarawak-Limbang, Sarawak-Limbang/Brunej-Temburong, Brunej-Temburong/Sarawak-Lawas, Sarawak-Lawas/Sabah. Na každé dostáváme vstupní i výstupní razítko, ještě že zatím máme pár volných stránek v pase. Malajsijci z této oblasti mají výhodu - mohou si zařídit druhý pas, červený, který slouží jen pro přechody s Brunejí a odpustí si tím tuny razítek pokaždé, když jedou třeba za přáteli nebo do autoservisu v sousedním městě.

Borneo2_7
Brunej - výhled na centrum hlavního města Bandar Seri Begawan

Občas se uvádí, že do Sarawaku se jezdí za kulturou, zvyky a původními kmeny v džungli, kdežto do Sabahu za přírodou. Je pravda, že Sabah má v repertoáru několik lokalit světového věhlasu, nebo aspoň výše cen by tomu odpovídala. Výstup na nejvyšší horu jihovýchodní Asie, Gunung Kinabalu, je předraženou legendou i mezi místními, zároveň je to ale údajně nejsnadněji zdolatelná hora přes 4000 m. Kromě sopky má Sabah vyhlášené potápěčské lokality (např. ostrov Sipadan), nebo třeba plavby po řece Kinabatangan za divokými bornejskými slony. Nám bohužel dochází čas a hlavně finance, a tak se jen krátce zastavujeme v sympatickém Beaufortu, vlakem pokračujeme do Kota Kinabalu, hlavního města Sabahu, a tam si užíváme aspoň skvělý sobotní a večerní rybí trh. A zbytek Sabahu zase někdy příště, vždyť z Malajsie jsou to jen 2,5 hodiny letu…

Autoři článku a fotografií - Anna a Petr Burešovi - pokud vás zajímají další místa, která navštívili na jejich cestě "...Do světa 2014 - 2015" anebo kdykoli dříve, navštivte web http://zcesty.net nebo FB (z)cesty.

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Bornea? V e-shopu najdete tištěného průvodce 
Lonely Planet Borneo.

Borneo LP

Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na 
webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

Booking.com
Napsal: Anna & Petr web zcesty.cancak.net

Předchozí článek

Vysoké Tatry - vlakem to j(e)de

Další článek

Nejpoutavější nové turistické atrakce

Související články

Články

Borneo - putování malajským pobřežím bez větších výdajů - 1. část

Sumatra, Jáva, Borneo, Sulawesi, to se rovná Malé Sundy. Jedna z mála rovnic, která se mi ze školy opravdu vryla do paměti. Všechna ta jména znějí tak exoticky, vzdáleně, nedosažitelně... A přitom dostat se sem zas tak velký problém není. Obzvlášť v případě Bornea, jehož část zabírají státy Sabah a Sarawak, patřící pod federaci 13 států Malajsie a společně tvořící tzv. Východní Malajsii. A právě o ní bude tentokrá řeč. Pokladnice přírody i tradic a zvyků Borneo je třetí největší ostrov světa a státy Východní Malajsie zabírají necelou třetinu jeho rozlohy. Asi tři čtvrtě procenta patří malému, ale velmi bohatému sultanátu Brunej a zbytek ostrova, pod názvem Kalimantan, připadl Indonésii. Všude lidé žijí hlavně na...

Články

Co nedělat v Thajsku – 8 užitečných tipů

Chystáte se do Thajska? Jako zkušení cestovatelé víte, že byste měli při poznávání cizí země nejen dodržovat zákony, ale také ctít kulturní a náboženské zvyky. Čtěte tipy a triky, na co si dát pozor a jak si Thajsko co nejvíce užít. Nerezervujte ubytování se snídaní Jezte prostě na ulici. Co se týká hostelu, snídaně většinou zahrnuje džus z krabice, toastový chleba a kávu. Možná i mléko a cornflakes. Ale co takhle si sednout spolu s místními na plastovou židli a objednat si rýžovou polévku s vejcem, kokosové palačinky nebo...

Články

Srílanská Sigirija láká pohledy na nahé krásky

Možnost spatřit vnadné krasavice, dokonce „nahoře bez“, to je něco, co byste na buddhistickém ostrově pravděpodobně nečekali. I když jde jen o vzácné fresky z 5. století. Při pohledu na tyto krásky pocítíte, jak vás zalévá pot – je to vzrušující zážitek; musíte totiž vyšlapat nemálo schodů, než vystoupáte na tzv. Lví skálu neboli Sigiriju! Sigirijské krásky, fresky z 5. století, jsou jedním z nejznámnějších symbolů Srí Lanky Osobně jsem navštívila Srí Lanku čtyřikrát a Sigiriju jsem jednoduše nikdy nemohla vynechat. Jen jedenkrát mi hrozný liják ve výstupu zabránil, ale třikrát jsem dosáhla kýženého vrcholu a pokaždé to stálo za...

Články

Průzkum Srí Lanky prostřednictvím chuťových buněk

Miluji jídlo a veškeré aktivity spojené se stolováním. V jakémkoli průvodci nejprve nalistuji stránku s názvem Jídlo a pití, abych věděla, na co se můžu v dané destinaci těšit. Pokud vám nevadí ostrá jídla, rýži můžete jíst každý den a nejste na nic alergičtí, máte vyhráno a po gurmánské stránce si Srí Lanku jistě užijete. Podle mě jsou to totiž tři hlavní předpoklady, aby člověk nebyl závislý pouze na ovoci. Tedy pokud také upřednostňujete stravování v místních zapadlých podnicích namísto luxusních restaurací na pláži, kde bez problémů seženete evropská jídla. Je pravdou, že tento typ stravování s sebou nese úskalí v podobě jazykové bariéry a při objednávce pokrmů občas dojde k nedorozumění. Pokud jste však ranní ptáčata, můžete posnídat například v obležení místních dělníků, pro které budete středem pozornosti. Typická jednoduchá ovocná snídaně na Srí Lance Rýže, kokos, chilli Nejčastějším pokrmem, který seženete kdekoli, je rice and curry. Jedná se o levné, jednoduché a předvídatelné jídlo. V klasickém rice and curry byste měli vždy nalézt maledivské ryby. Tuto zajímavou směs čehosi s chutí ryby...