Albanian Challenge – Albánská výzva

© Jana Velanová

Výzva pro asi nejkrásnější neznámou vesnici v Albánských Alpách, pro horskou turistiku v severní Albánii i pro cca 120 dobrovolníků, kteří se v létě 2015 podíleli na prvních aktivitách v této izolované oblasti uprostřed nedotčené divočiny. Pojeďte s námi do hor – a ne jen tak ledajakých.

Hory severní Albánie, většinou nazývané jako „Prokleté“ (podle severní části na hranicích s Černou Horou ‒ Bjeshkët e Nemuna) nebo stále častěji jako „Albánské Alpy“, jsou pro většinu Čechů stále velkou neznámou (jako ostatně celý zbytek Albánie). Situace se ale postupně začíná měnit a tato impozantní, divoká horská oblast se otevírá světu. Kromě míst, kde už turismus bují, jsou tu i lokality skrytější, vzdálenější, ale o to dobrodružnější. Jednou z nich je odlehlá vesnice Curraj i Epërm, v jejímž okolí český dobrovolnický projekt Albanian Challenge minulý rok vyznačil nejrozsáhlejší síť turistických stezek v Albánii. Místní hory dosahují maximální výšky kolem 2 700 m (nejvyšší vrchol Maja e Jezercës, 2 694 m n. m.) a jsou pokračováním Dinárských Alp, které se táhnou takřka celým Balkánem – od Slovinska až po Kosovo. Obstojí tak i před rakouskými a italskými Alpami, na rozdíl od nich jsou však tajemné, méně navštěvované a stále skýtají kulturní odkaz poslední opravdové kmenové společnosti v Evropě, která zde až do počátku 20. století existovala takřka nedotčená.

Robert-Dobra_Cesta-do-Curraje
Cesta do Curaje - albánské velikány ©Robert Dobra

Nejen přehrada v údolí

Proč si kromě hor neužít i trochu vody? Odečteme-li moře, které není daleko, musíme se zaměřit na Komanskou přehradu. Jedná se o jedno z největších vodních děl na Balkáně, plavba po ní je zároveň ideálním způsobem, jak putování po „Prokletých horách“ začít. V Komanu, městečku pod přehradou, se stačí vyškrábat (vlastními silami či autem) skrze tunel až k přehradě samotné ‒ a cesta může začít. Ráno vyplouvá trajekt ve směru Fierzë a na požádání vás dopraví na místo zvané Merkaj, kde už začíná červená turistická trasa přímo do hor. Cesta samotná rozhodně stojí za to, protože přehradu lemují vysoké skály a místy trajekt projíždí úzkými kaňony. Dvou a půl hodinová plavba rozhodně neomrzí ani náročnější turisty. Výstavba přehrady způsobila přerušení mnoha původních stezek a cest, které v jejím okolí vedly. Břeh tak lemují místa, která už jsou dnes dostupná pouze po vodě.

Jana-Velanova_Komanska-prehrada (2)
Komanská přehrada ©Jana Velanová

Šest hodin skrze hory

Přijet do samotného Curraje teprve znamená opravdu pochopit, že vesnice je rájem pro aktivní horský turismus. Po vylodění se z trajektu na Komanské přehradě (případně po příjezdu autem do Curraj i Poshtëm z Kosova) čeká každého zájemce šestihodinová cesta horami po značené stezce – „přírodní filtr“. Do Curraje nevede žádná silnice sjízdná jakýmkoli mechanickým dopravním prostředkem – maximální výpomocí jsou muly, které místní hojně angažují, když je potřeba přenést těžší náklad. Ačkoli je použitý model značení stezek český, na Krkonoše (se vší úctou k nim) nebo jakékoli jiné české hory můžete rovnou zapomenout. Majestátní výhledy při túře do vesnice dávají tušit, že vstupujete do hor ne jen tak ledajakých. Po překonání přírodního filtru se již otevírá pohled na vesnici samotnou. V hlubokém kaňonu horské řeky v údolí, podél kterého se stezka otáčí, duní voda na kaskádách a v dáli se na popředí majestátných dvoutíscovek rozkládá Curraj i Epërm.

Robert-Dobra-Qereq-sousedici-s-Currajem
Qereq sousedící s Currajem ©Robert Dobra

Na kraji světa

Nesmírně členitá vesnice se rozkládá na terasách, je poměrně velká, ale zároveň z naprosté většiny opuštěná. Kdybyste ji navštívili před sto lety, těžko byste vizuálně i podle způsobu života hledali velké rozdíly. I to jí propůjčuje část neopomenutelného kouzla – je jen málo míst v Evropě, kde slovo „klid“ tak moc dostává svého významu. V centru najdete kromě kostela, který byl zbudován v roce 1897 a má za sebou pohnutou historii (v dobách komunismu byl málem zbořen a po určitou dobu fungoval jako režimní kino), i kemp, který projekt spravuje společně s jedním místním obyvatelem. Agim – jak se tento třicátník jmenuje – rád říká, že v Curraji „zůstávají jenom básníci nebo muži, kteří utíkají před svými ženami“. Naštěstí ale nemá úplnou pravdu, minimálně během léta zde nepřetržitě žije několik desítek dobrovolníků, kteří s projektem přijíždějí realizovat jeho aktivity – ať už se jedná o značení a čištění stezek, rekonstrukci místních památek nebo stavbu ocelového mostu unikátní konstrukce, který byl v roce 2015 postaven nedaleko Thethu a letos k jeho stavbě dojde i zde. Letní komunita nabízí perfektní možnost poznat se s mladými lidmi, kteří budou s velkou pravděpodobností naladění na stejné vlně jako kdokoli jiný, kdo se odhodlá překonat hory a přijít.


Jana-Velanova_centrum-Curraje
Centrum Curraje ©Jan Velanová

Poslední horalé

„Něco jsem si tu nechal,“ pronesl kdesi v lese na mé první cestě do Curraje pan Ndue Prebibaj, asi 65letý starousedlík z Curraje, který zde čerstvě provozuje pohostinství („guesthouse“, jak jim tu rádi říkají). Z „něčeho“ se vyklubala velká plechová kamna, která si Ndue naložil na záda, a s odzbrojující elegancí se zběsilým tempem vydal dál. Nestačili jsme mu! Takoví jsou místní, kteří zůstali – energičtí, plní elánu a pozitivní energie, ačkoli podmínky do dnešních dní Curraji moc nepřály. Život v horách totiž pro zdejší obyvatele vždy byl (a stále je) těžkou zkouškou. Není se čemu divit, že po uvolnění poměrů v zemi způsobeném pádem komunistického režimu se velká část zdejšího obyvatelstva vydala hledat lepší život do měst a horské oblasti se začaly vylidňovat. Před pádem komunismu v Albánii nebylo možné volně cestovat nejen do zahraničí, ale ani mezi jednotlivými okresy v rámci země. Režim za takové případné „excesy“ uděloval tvrdé tresty. Z původních mnoha set obyvatel jich v Curraji v dnešní době celoročně přebývá pouze pět.


Jana-Velanova_Curraj
Curraj - bohem téměř zapomenutý kraj ©Jana Velanová

Důvod zůstat

Aktivní turismus, který projekt Albanian Challenge do oblasti přináší, vesnici a jejím obyvatelům pomáhá udržet se nad hladinou a do velké míry odvrací nebezpečí, že se z ní stane vesnice duchů. To by byla nesmírná škoda. Albánská kultura patří k těm nejzajímavějším v Evropě a její pohostinnost i specifika (včetně jazyka) k této oblasti neodmyslitelně patří. Stereotypy, které se okolo Albánie i Albánců v našem prostředí občas točí, se v drtivé většině neshodují s realitou. Místní považují za povinnost cizince a hosty chránit a jakákoli újma by pro ně znamenala ohromnou potupu. Pokud se na cestu horami dobře připravíte a budete se chovat zodpovědně, není důvod se čehokoli obávat o nic víc než kdekoli v Česku. Opačný přístup ale může vést k nemalým problémům – v albánských horách neexistuje horská služba, a ačkoli existuje nouzová možnost přivolat záchranný vrtulník, je přece jen lepší se vyvarovat situacím, kdy by ho mohlo být třeba.


Jana-Velanova_Curraj (2)
Údolí v albánských horách - Curraj ©Jana Velanová

Po vlastní ose

Hlavní cesta představuje nejsnazší způsob, jak se do vesnice dostat ‒ není ale jedinou cestou, která vesnici s okolím spojuje. Sousedí s údolími vesnic Theth a Valbonë (tedy s nejznámějšími horskými lokalitami severní Albánie, kam již dnes díky dostupnosti autem proudí nemalé množství návštěvníků). Tato poloha dovoluje po dalších značených stezkách podnikat výpravy, při kterých po své vlastní ose poznáte to nejlepší, co tyto hory nabízejí. Nebýt svazován průvodcem ani cestovní kanceláří, mít možnost volně se toulat a poznat opravdovou tvář Albánských Alp ‒ i to je ta pravá „albánská výzva“.

Projekt Albanian Challenge - Albánská výzva

Autor článku Robert Dobra je jedním z organizátorů projektu.

Cílem Albánské výzvy kromě zážitků dobrovolníků a turistů je ukázat Albánii jako zemi, kde je neuvěřitelně krásná a nezničená příroda, lidé dosud nezdegenerovaní západním materialismem, kterým více záleží na přátelských vztazích než na autě, a zemi, kde najdete svobodu, aniž byste museli na druhý konec světa.

dobrovolníci Albanian Challange

Zaujala Vás popisovaná destinace, chtěli byste se dozvědět víc a získat podrobnější informace týkající se Albánie? V e-shopu najdete tištěného průvodce Lonely Planet Eastern Europe. 

Eastern Europe LP
Byli jste na výletě, dobrodružné cestě či třeba stáži a rádi byste o tom řekli světu? Sdílejte své zážitky z cest s dalšími cestovateli přímo zde na 
webu anebo na Facebooku Lonely Planet Česká republika.

Napsal: Robert Dobra

Předchozí článek

Andalusie - perla jižního Španělska

Další článek

Írán - krásy Persie

Související články

Články

Slovinsko: evropské outdoorové hřiště

Slovinsko nabízí mnohem více dobrodružných sportů, než by se vzhledem k jeho velikosti mohlo zdát. Jestli milujete aktivity pod širým nebem, je načase seznámit se s evropským outdoorovým hřištěm. Sever Slovinska opanovaly zdvihající se horská pásma nabízející spoustu výzev pro chodce a lyžaře. Na západě protékají čisté horské prameny, které sílí cestou dolů údolími až do vířících divokých peřejí ideálních pro rafting a relativně nový sport, kterým je kaňoning. Všude narazíte na krásné...

Články

Jak cestovat nalehko – rady od mistra v balení

Malé a lehké zavazadlo je nezbytností pro každého světoběžníka, který chce minimalizovat chaos spojený s cestováním. S malým batohem můžete stihnout japonský vlak, který odjíždí opravdu přesně. Můžete se vtěsnat do jediného autobusu (či na jeho střechu) jedoucího do další vesnice v Indii. Nebo, jak jsme se dozvěděli, umožní vám kompaktní zavazadla v situaci, kdy se snažíte vyplatit svého průvodce z vězení, nacpat šest objemných cestovatelů do maličké rybářské loďky, jež vás doveze k bungalovu na opuštěném ostrově právě včas, abyste mohli sledovat západ slunce. Součástí balení jsou samozřejmě hluboce osobní rozhodnutí. Každý má svoje vlastní představy o pohodlí a stylu. Avšak pokud se budete držet několika jednoduchých, praxí osvědčených zásad cestování nalehko, můžete ušetřit na velikosti a váze. Ne vždy to sice zachrání vaši cestu, ale rozhodně tím...

Články

5 nejlepších pláží Albánské riviéry

Albánské divoké pobřeží ozvláštňují tradiční vesnice usídlené v izolovaných zátokách a zlaté pláže svírající tyrkysovou mořskou hladinu. Mnoho českých cestovatelů pořád na Albánii při svých letních plánech zapomíná, za plážovými zážitky míří spíše do Chorvatska, Itálie, Francie, Turecka nebo Řecka. Jenže malá balkánská země zvolna ožívá a nápad jet se válet na albánské pláže už nezní tak bláznivě jako dříve. I když v hospodě mezi přáteli s tím určitě trochu rozruchu vzbudíte... Albánská riviéra má navzdory změnám v posledních letech stále velké kouzlo. Okolo pobřeží sice přibyly hotely, restaurace a prázdninové domy, ale přesto se nebudete o místo na plážích přetlačovat s houfy zahraničních turistů. To spíše narazíte na rodinku z Tirany, která si sem přijela na jeden den...

Články

Poznejte poklady Peloponéského poloostrova: 10 největších zajímavostí

Úchvatný a drsný Peloponés nabízí jedinečnou příležitost podívat se levně do míst ležících stranou vyšlapaných cest a proniknout do života na řeckém venkově. Poznáte rozmanitou krajinu, od mořského pobřeží po vysoké hory s vrcholky pokrytými sněhem, i oblasti, kde se odehrály mnohé z nejvýznamnějších událostí řeckých dějin. Projděte se úzkými, křivolakými uličkami mezi ručně postavenými kamennými zdmi k vynikajícím potápěčským lokalitám a svěžím lagunám, prohlédněte si starověké divy, jako je Olympie, a navštivte nádherná města jako malebné Nafplio, ovlivněné Benátkami. 1. Nasajte atmosféru minulosti i přítomnosti města Nafplio Historické město Nafplio je ukryté v azurově modrém zálivu. Nevelkému ostrůvku poblíž pobřeží vévodí působivá pevnost Burdzi a ze skalnatého návrší majestátně shlíží obrovská kamenná pevnost Palamidi. Vlastní město tvoří kaskády...