Na jedné straně tu je Normandie, kde jsou na denním pořádku vášnivé debaty o třech z nejoblíbenějších „c“ ve Francii – Calvados, cidre a Camembert. Na straně druhé tu je Bretaň: divoká a bičovaná větry, v minulosti nezávislé království, které vždy bylo o krok vedle než zbytek Francie, v Bretani měli vlastní keltskou kulturu i jazyk. Když dáme oba regiony dohromady, dostaneme jednu z nejúžasnějších oblastí celé Francie – opojnou směs útesů a venkovské krajiny, pirátských přístavů a středověkých měst, zchátralých rybářských městeček i majestátních hradů a historii starou přes 6000 let.

Jedná se zcela jistě o místo pro ty, kteří tíhnou k minulosti, avšak tento kout Francie nahrává i všemu žijícímu. A ať se již jedná o pozorování úlovků na rušném rybím trhu, o tanec za zvuků binious a bombardes při tradičním fest-noz či hledání inspirace a úniku na vrcholcích útesů, jedna věc je jistá – tyto dvě sourozenecké galské perly ve vás zůstanou i dlouho po návratu domů.

 

Zobrazit více
Severní Francie
Průvodce

Severní Francie

799 Kč 599 Kč Jít do eshopu
Užitečné informace

Musíte vědět před cestou

Měna

Euro

Jazyk

Francouzština

Víza

O aktuální vízové povinnosti se informujte na stránkách Ministerstva zahraničních věcí

Peníze

Bankomaty najdete ve všech městech a městečkách, obvykle nabízí i vynikající směnné kurzy. Kreditní a debetní karty berou téměř všude (u levnějších hotelů a restaurací si to nejdříve ověřte).

Elektřina

230 V/50 Hz, není třeba adaptér

Důležitá čísla

První pomoc – 15, policie – 17, hasiči – 18, společná tísňová linka – 112

Denní rozpočet

Nízký do 60 EUR Ubytování v noclehárnách.
Jednoduché jídlo – sýry, bagety (3,5 až 6 EUR).
Střední od 120 do 200 EUR Ubytování v hotelu střední kategorie (dvoulůžkový pokoj minimálně 60 EUR).
Stravování v restauracích (běžné polední/večerní menu o dvou chodech 18/30 EUR).
Návštěvy muzeí a památek.
Půjčení kola na půl dne/den 10/15 EUR.
Vysoký přes 250 EUR Ubytování v hotelu vyšší cenové kategorie (počítejte se 140 EUR a více za dvoulůžkový pokoj).
Návštěvy muzeí a památek.
Stravování v restauracích (běžné polední/večerní menu o dvou chodech 18/30 EUR).
Zajímavosti

Nesmíte vynechat

St-Malo

Úchvatný přístav St-Malo se ježí stěžni a má přímo filmově proměnlivé prostředí. Patří mezi místa s největšími rozdíly mezi přílivem a odlivem na světě. Pod ztemnělou oblohou zde bouře ženou vlny přes hradby, jež obepínají město. A tu se po několika hodinách ukáže modrá obloha a náhle je tu tmavomodré moře, široké a rovné pláže a z moře vystupují přírodní můstky vedoucí k žulovým výběžkům.

Cathédrale Notre Dame De Rouen

Úžasná rouenská gotická katedrála byla postavena v letech 1201–1514 a stala se námětem cyklu Monetových pláten: ztvárnil ji v různých denních dobách a ročních obdobích. Stavbu 75 metrů vysoké Tour de Beurre (Máselná věž) financovali rouenští farníci za výsadu, že směli jíst o půstu máslo – tolik aspoň pověst. Na průčelí se denně od poloviny června (ve 23 hod.) do konce září (ve 21.30) promítá bezplatná zvuková a světelná show.

Gros Horloge

Nad rue du Gros Horloge se klene renesanční brána, která má na každé straně velké zlacené středověké hodiny s jednou ručičkou. Vysoko nad nimi se zvedá gotická zvonice, na niž lze vystoupit po točitém schodišti a ze které se naskýtá úchvatný výhled. Do barvitých dějin města vás dokonale uvede vynikající audioprůvodce v osmi jazycích.

Place du Vieux Marché

Tady byla roku 1431 upálena devatenáctiletá Johanka z Arku. Úchvatný modernistický kostel Église Jeanne d’Arc se střechou jakoby z rybích šupin byl vysvěcen v roce 1979 a stojí na místě hranice. Jeho interiér osvětluje několik nádherných vitráží z 16. století.

Église St-Maclou

Okázalý gotický kostel byl postaven v letech 1437 až 1521 (a renovován v roce 2013), ale většina výzdoby pochází z renesance. V okolních ulicích uvidíte všelijak nakloněné hrázděné domy.

Aître St-Maclou

Chmurný komplex hrázděných domů, zdobených šokujícími dřevořezbami lebek, zkřížených hnátů, hrobnického nářadí a přesýpacích hodin (jež, přátelé, připomínají, jak se vám to krátí) stojí na místě, kde se pohřbívaly oběti moru. Vznikl v letech 1526 až 1533 a nyní v něm sídlí rouenská École des Beaux-Arts (akademie výtvarných umění).

Paimpol

Paimpol se rozkládá u živého rybářského přístavu, má hrázděné domy a může se pochlubit bohatými dějinami. Býval to domovský přístav tzv. islandských rybářů, místních mužů, kteří na sedm i více měsíců vyplouvali do vod u Islandu. Rovněž oplývá legendami. Rybáře, kteří se nevrátili, připomínají lidové pověsti a chants de marins (námořnické písně).

Aktivity

Naše tipy na zážitky

Cestování s dětmi

Bretaň a Normandie jsou nakloněné cestovatelům en famille, oba regiony jsou poseté dětskými atrakcemi, ať již se jedná o zvířecí parky, pohádkové hrady či prvotřídní akvária. Za většinu atrakcí a památek děti zpravidla platí poloviční vstupné, mnoho míst umožňuje dětem mladším 5 let vstup zdarma. Většina restaurací je k dětem vstřícná, často nabízejí menu enfant určené nejmenším strávníkům (je třeba mít na paměti, že večeře je obvykle vydatnější než oběd). Rodinné hotelové pokoje jsou mnohdy drahé, cestující rodiny proto využívají i gîtes s vlastním stravováním a kempy, z nichž je právě většina zaměřena a vybavena na cestující rodiny s dětmi, často tu najdete vodní parky, dětská hřiště a nabízejí se i animační programy.

Voies vertes

Bretaň má jedny z nejrozsáhlejších voies vertes (zelené stezky, greenways) ve Francii. Tyto stezky se táhnou v délce 1000 km podél kanálů, po již nevyužívaných lesnických cestách a po zrušených železnicích tratích a dnes je využívají pěší turisté, cyklisté a jezdci na koních. Mnohé úseky jsou vyasfaltovány, takže jsou přístupné i pro vozíčkáře. V současné době existují v Bretani tři hlavní úseky: ze St-Malo do Rennes podél kanálu Ille-et-Rance (Voie 2, 105 km); ze St-Malo do Rhuys přes Forêt de Paimpont (Voie 3, 150 km) a ze St-Méen-le-Grand do Carhaix přes Monts d’Arrée a Lac Guerlédan (Voie 6, 111 km). Další úseky pomalu dostávají svou konečnou podobu a vedou podél pobřeží a mezi městy Roscoff a Rosporden; o něco řidší síť stezek najdete také v Normandii.

Divočina

V idylické směsi zelených polí, prastarých lesů, hrbatých kopců a více než 2000 km rozeklaného pobřeží ztratí při výběru Bretaně a Normandie outdooroví nadšenci hlavu. Zarytí pěší turisté, bikeři s železnými svaly na nohou a zanícení námořníci najdou hojnost příležitostí, jak ukojit své vášně. Místní informační kanceláře jsou dobře připraveny poskytnout informace o spoustě outdoorových aktivit. Zatímco na nejpopulárnějších místech na pobřeží určitě v létě neuniknete davům, tak stačí jen krátká jízda autem nebo na kole o kousek dál a ocitnete se na tichých plážích, odlehlých útesech nebo v nenarušené krajině; chcete-li se dostat do přírody, je tím pravým místem řada parc naturels régionals (regionální přírodní parky) a réserves naturelles (přírodní rezervace), kde se chrání obrovské plochy krajiny a tím se pomáhá všem druhům vzácné flory a fauny.

Plody moře

Ryby a plody moře najdete prakticky na každém jídelním lístku. Připravte se na plateau de fruits de mer (mísa mořských plodů), jejíž složení odpovídá dennímu úlovku, ale obecně lze říci, že bude obsahovat langusty, kraby, ústřice, garnáty, krevety, škeble, hřebenatky a slávky. Ryby se často podávají úplně jednoduše připravené, aby vynikla jejich chuť: populární omáčky jsou à la normande (smetanová omáčka) či au beurre blanc (máslová omáčka). Další jídla, po kterých se poohlédněte, jsou homard à l’armoricaine (humr v omáčce z bylinek a rajčat), bar de ligne au sel de Guérande (na vlasec chycený mořský ďas potažený kůrkou z guérandské soli), cotriade (vydatná polévka z ryb a korýšů) a samozřejmě všudypřítomný pokrm v bistrech moules-frites (slávky a hranolky).

Normanské sýry

Existuje-li jediná věc, která proslavila tuto část Francii, tak je to sýr. Některé z nejtrvalejších jmen francouzského fromage pocházejí z Normandie, včetně Pont L’Évêque, Livarot a nejslavnějšího ze všech, Camembertu. Prvními, kdo začal experimentovat s výrobou sýrů, byli v 11. století normandští mniši, dnes se jedná o průmyslové odvětví s multimilionovými obraty – výrobny Camembertu vyprodukují každoročně 15 000 tun a k tomu jsou jedni z největších zaměstnavatelů oblasti. Všechny významné sýry jsou chráněny svou vlastní značkou AOC (appélation d’origine controlée), jedná se o kulinářské autorské právo, které zabraňuje jiným výrobcům přiživovat se na posvátném jménu.

Regionální kuchyně

V tomto koutu Francie není jídlo jen součástí života, ale je způsobem života. Tradiční normandská kuchyně je vydatná, sytá a těžká, převládají v ní ohromné porce masa a zvěřiny bohatě doplněné máslovými, sýrovými a smetanovými omáčkami. Bretaň je oproti tomu více při zemi a hojně využívá místní zemědělské produkty – cibuli, květák, brambory a další hlíznaté plodiny. Ryby a mořské plody obě kuchyně spojují: najdeme tu více než 2000 km pobřeží, proto nepřekvapí, že mořské pochutiny hrají v kuchyních obou regionů ústřední roli. Avšak právě jednoduché věci činí tuto lokalitu lákavou: procházka mezi přeplněnými stánky na vesnickém potravinovém trhu, nákup čerstvě ulovených ryb přímo z lodí či výprava do přírody na piknik se sýrem, jablečným vínem cidre a čerstvým křupavým chlebem. Yehed mad, jak se tady říká...

Bretaňské památky

V Bretani je víc megalitických menhirů, hrobek, mohyl a pohřebních komor než kdekoliv jinde na světě. Většina těchto památek pochází z doby zhruba po roce 3500 př. Kr. Nejběžnější stavbou je dolmen, zakrytá pohřební komora skládající se z vertikálně postavených menhirů nahoře uzavřených položeným plochým kamenem. Je zvláštní, že architektonický vkus starověkých bretaňských architektů se lišil od jejich evropských sousedů – spíše než kromlechy (kamenné kruhy) běžně se vyskytující v Británii, Německu, Španělsku a Irsku horlivě stavěli jako podle pravítka rovné řady menhirů známé jako alignements – například monumentální Alignements de Carnac jsou největší prehistorickou stavbou na světě a Stonehenge vedle nich vypadá jako dětská hračka.

Spojitost s Claudem

Během 18. a 19. století přitahovala Bretaň a Normandie řadu mladých umělců včetně Clauda Moneta (1840–1926), který studoval v Le Havru na umělecké škole a později pod vedením honfleurského malíře Eugèna Boudina. Monetovi se zprvu zalíbila normandská zvlněná krajina, jemné pobřeží a velká, širá obloha, ale s vývojem jeho uměleckého pohledu ho nejvíce fascinovaly barevné přechody a jemná hra světla v krajině – posedlost, ze které vznikl nový umělecký směr známý jako impresionismus. V nejednom Monetově slavném obrazu hrají roli normandské kulisy, například Deauville, Étretat a katedrála v Rouen, avšak byly to především jeho kvazi-abstraktní studie vlastní zahrady v Giverny, které se ukázaly jako nejtrvalejší.